Výzkum je vždy o risku, připomíná místopředseda Technologické agentury ČR

03515289.jpeg
03515289.jpeg

Jaké jsou cíle a úkoly Technologické agentury? A co se stane, když program, který agentura podpořila, nepřinese nakonec v projektu slibované výsledky?

„Je mi líto, že za posledních šest let se nám nepodařilo dát k diskuzi jedno obrovské téma,“ uvedl ve Studiu Leonardo místopředseda technologické agentury ČR Martin Bunček.

Toto téma souvisí s tím, co každý vědec a výzkumník ví: že jeho projekt nemusí vyjít.

„Výzkum je vždy o risku, a vždy se musí předpokládat, že něco nevyjde,“ upozornil místopředseda. „I negativní výsledky ve výzkumu ale hrají mnohdy zásadní roli, a můžou pomoci v další progresi výzkumu.“

Bohužel systém, tak jak je nastavený stávajícími zákony, nutí Technologickou agenturu jako poskytovatele trvat u podpořených projektů, aby výsledků bylo dosaženo, vysvětlil současnou situaci Bunček.

„Je obtížné ve stávajícím systému hodnocení dostatečně zviditelnit fakt, že je běžné, že u rizikového výzkumu 10 až 25 % projektů prostě nevyjde,“ konstatoval úředník.

Podle něj právě tato absence diskuze a zdůraznění rizik, vede k menšímu posunu podporovaných projektů, ale i projektových žádostí. „Tehdy se často řeší věci s mnohem menším rizikem, než které by se očekávalo.“

Jak si Česká republika vede ve srovnání s kvalitou zahraničních vědeckých projektů?

Jak ukázaly mnohé analýzy, je relativně malé zapojení českých výzkumníků do mezinárodní spolupráce, potvrdil místopředseda. „Sice se to zlepšuje, ale stále je to vidět.“

„Dále se nám nedaří v rámcových programech. Úroveň projektů je zhruba obdobná, ale naši výzkumníci se neradi pouštějí do projektů, kde by byla větší konkurence,“ poukázal na slabiny české podpory výzkumu, vývoje a inovací Martin Bunček.