Výzkum egyptských mumií (VIDEO)
Starověcí obyvatelé depozitářů Náprstkova a Národního muzea vyrazili minulou neděli na krátký výlet. Za pomoci počítačové tomografie zkoumali lékaři, egyptologové a antropologové část sbírek egyptských mumií.
Už v loňském roce prošlo tímto výzkumem deset celých mumifikovaných těl. O jeho výsledcích jsme vás také informovali v článku na našem webu. Letos přišlo na řadu celkem 100 objektů – mumifikované části lidských těl, dvě dětské mumie, a zvířata.
Počítačová tomografie dává vědcům možnost dozvědět se nejen o životě a smrti starých Egypťanů či o postupu mumifikace, ale i o osudech mumií dlouhá staletí poté. Leckteré z nich urazily ve smrti delší cestu, než mohli ujít jako živí lidé za celý život, a často se k nim jejich majitelé nechovali právě pietně. Jednu mumii ze sbírek Rudolfa II. si například Švédové společně s dalšími vzácnostmi odvezli po třicetileté válce domů. O putování většiny „našich“ mumií však mnoho nevíme.
„Pokud máme vůbec nějaké informace, tak známe, kde byly zakoupeny a případně máme na základě proběhlého výzkumu určenou dataci, kdy ten jedinec žil a kdy byl pohřben“, uvádí PhDr. Pavel Onderka, vedoucí Oddělení pravěku a starověku Přední Asie a Afriky Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.
Co nosí v hlavě mumie
V diagnostickém centru Mediscan se nejprve skenovaly hlavy, kterých je v depozitářích Náprstkova muzea celá řada. První tři byly původně ve sbírce starožitníka z Kroměříže, který získal devět předmětů ze starého Egypta – tři hlavy, tři ruce a tři fragmenty kartonáží, neboli obalů, které pokrývaly mumie. Už první pohled odborníků na monitor počítače odhalil řadu zajímavostí: např. jedna z více jak 2000 let starých lebek nesla známky jasných příznaků zánětu středního ucha.
Skenováním prošly také dvě dětské mumie. Jedna patřila asi dvouletému dítěti a podle způsobu zabalení pochází z římské doby (od 1. st. p.n.l. do 4. st. n.l.). Ve svých sbírkách ji má Náprstkovo muzeum. Druhá dětská mumie patřila přibližně pětiletému dítěti a je uložena ve sbírkách Národního muzea. Počítač u první odhalil výrazné poškození páteře, vzhledem k tomu, že stejnou rovinu zlomu vykazoval také obal mumie, je možné soudit, že příčina smrti malého Egypťana spočívala v něčem jiném. Jestli se o ní dozvíme „jen“ na základě snímků CT je však otázka. Vědce nicméně čeká ještě dlouhá cesta k jejich vyhodnocení.
Nemalé překvapení přinesl také výzkum zvířecích mumií. Ve sbírkách Náprstkova muzea jsou mumie ptáků, ryb, koček i psů či krokodýla. Je zde dokonce i mumifikované vejce. Jak se ukázalo, už ve starověkém Egyptě byly mumie posvátných zvířat falšovány. Místo kostry ptáka se pod obinadly leckdy skrývá jen obyčejná kost či kus dřeva.
Jak vědcům pomáhá počítač
Počítačová tomografie je neinvazivní metoda výzkumu, která může přinést řadu zajímavých informací bez nejmenšího poškození zkoumaného objektu. Používá se především v medicíně, tedy na živém těle. Stále častě je však ve světě využívána i při výzkumu mumií nebo historických předmětů.
Jednotlivé vrstvy objektu jsou snímány po 0,6 milimetrech, na jednu lebku je potřeba těchto snímků přibližně 900. Každý předmět se navíc skenuje ve dvou sériích. Už na první pohled tak počítač odhalí hřebík zatlučený v jedné lebce, či nezvyklý obsah lebeční dutiny, který bude muset být ještě podroben důkladnějšímu zkoumání.
Na rozdíl od klasického vyšetření CT (Computed tomography), u kterého zkoumají lékaři předně vnitřní orgány pacienta, v případě mumií sledují pouze kostru, případně zuby či vlasy. Mumie mají ve skutečnosti orgány také. Při mumifikaci jim byly sice vyjmuty, ale poté v malých schránkách do těla opět vráceny. Rozlišit obsah těchto schránek však dnes nedokáže ani počítačový tomograf.
Reportáž o výzkumu egyptských mumií jsme mohly slyšet také v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 27.8.2010.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
