Využití moderních mikroskopů je dnes dostupné opravdu každému

26. červenec 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Geneticky modifikovaná myš s vneseným zeleným fluorescenčním proteinem. Tento model se používá pro studium umlčování genů během embryonálního vývoje.

Mikroskop, česky drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení. Více o moderní mikroskopii prozradil v Magazínu Leonardo Aleš Benda, který se věnuje vývoji a aplikaci moderních metod ve fluorescenční mikroskopii z ústavu BIOCEV.

„Fluorescenční mikroskopie je specifická v tom, že přidáte do sledovaného vzorku speciální látky, které aktivně samy svítí, zatímco ostatní věci jsou tmavé.“

Tato technika má největší uplatnění v biologickém výzkumu. „Tehdy mluvíme o buňkách, tkáních, případně malých živočiších jako jsou myši, kde je třeba vidět co nejvíce detailů a specificity vzorků.“


Až 90 % fluorescenční mikroskopie je používáno v biologickém, případně medicinálním výzkumu.

Klasické fluorescenční látky jsou sloučeniny, které lze syntetizovat ve zkumavce a relativně náročným způsobem pak chemicky navázat na vybrané molekuly. „To byl klasický přístup aplikovaný deset let zpátky.“

„Kolem roku 1990 nastala velká revoluce, když vědci objevili korály a medúzy, které samy o sobě syntetizují proteiny, které světélkují. Vědcům se podařilo tyto proteiny najít, izolovat geny, které tyto proteiny kódují, a tyto geny přenést do savčích buněk.“

V dnešní době je tak možné díky genetickému inženýrství tyto látky navázat k libovolnému proteinu v jakékoli buňce. „A tím tento protein jakoby rozsvítíme pro potřeby mikroskopie.“


Asi 60 % článků ve vědeckých časopisech obsahuje článek s obrázkem z fluorescenčního mikroskopu.

Dostanou se čeští vědci ke fluorescenční mikroskopii? „Relativně dlouhou dobu v České republice chyběla široce dostupná fluorescenční mikroskopie, ale během posledních let došlo k nákupu až desítek pokročilých strojů. Jeden mikroskop stojí 10 až 20 milionů korun,“ připomněl Benda.

„Tyto přístroje jsou nyní organizovány do výzkumné infrastruktury tak, aby byly dostupné co nejširšímu vědeckému publiku. K těmto mikroskopům má kdokoli přístup, tedy nejen instituce, firmy, ale i jednotlivci.“

Stačí, když zájemce kontaktuje danou servisní laboratoř a může si domluvit měření libovolných vzorků.

Chuťové buňky pod mikroskopem, obarvené fluorescenčním proteinem

Trend zpřístupnění pokročilých mikroskopů široké veřejnosti je globální jev. „V dnešní době se sice už 90 % mikroskopických metod nachází v Česku, ale díky národní síti pracovišť lze stejně dostupně využívat i zahraniční přístroje.“

„Snažíme se dosáhnout maximální povědomosti o možnostech a dostupnosti moderní mikroskopie také pořádáním seminářů, workshopů, sympózií, konferencí, které jsou stále nejúčinnějším nástrojem pro komunikaci ve vědecké komunitě,“ shrnul Aleš Benda.

autoři: jkl , oci
Spustit audio