Využijme stávající systémy, a nevymýšlejme nové, radí pro bezpečnost Evropy poslanec Váňa

16. únor 2015

Evropa se bojí terorismu a tak mají větší šanci na úspěch plány, které ještě nedávno narážely na bariéru osobních svobod a soukromí.

Unie i členské státy chtějí zapisovat a uchovávat data o cestujících v letadlech, více kontrolovat dění na internetu, odebírat pasy nebo i občanství lidem podezřelým, ale i nahlašovat odlišné názory ve školách.

„Měli bychom se naučit lépe využívat systémů, která máme nyní, a nevymýšlet další a další způsoby shromažďování informací,“ řekl v pořadu Pro a proti předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa.

Podle něj může taková praxe dojít do okamžiku, kdy nakonec budeme mít nekonečné množství informací, které nebudeme umět správně vyhodnotit. „A to by k ničemu nebylo.“

Každá služba má určitou kapacitu, a není smysluplné ji zahltit informacemi tak, aby se v nich ztratila. „Prostě může sledovat jen určité množství osob, takže je v jejím zájmu, aby informace byly smysluplné.“


Váňa: „Žádná služba není schopná plošně kontrolovat celé obyvatelstvo, to není možné, a spíše jsme svědky stavu u osob, u kterých se pozitivně vědělo, že jsou zapojené do teroristické činnosti, tak jak to bylo u útočníků ve Francii, a přesto sledováni nebyli, protože na to prostě chyběly kapacity.“

Poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Oldřich Kužílek souhlasí nejen s objemem shromažďovaných dat zpravodajskými službami, ale také vyzývá k revizi kontrolních mechanismů.


Kužílek: „Podstatná je kontrola. Tajná služba musí mít nějaké možnosti, ale je nutná kontrola a jasný mechanismus, jak se zpětně vyhodnocují tyto zaznamenané databáze, a čistí od zbytečného balastu, aby se z nich ti bezúhonní co nejrychleji dostali pryč, a už tam nikdy nebyli.“

I proto je poradce skeptický například vůči databázi leteckých cestujících. „Analýza údajů desetiletého provozu tohoto systému ve Spojených státech neodhalila vůbec nic.“

Z Evropy zaznívají i hlasy pro obnovu ochrany státních hranic, což by znamenalo ohrožení principů i praxe Schengenu.

„To bych viděl jako vítězství terorismu,“ reagoval Kužílek. „Vždy si musíme říct, kde je hranice, kdy nad námi vyhráli a kdy nám vnutili svoje hodnoty, svůj strach a svoji malost: to by byl okamžik, kdy bychom v Evropě začali obnovovat vnitřní hranice.“

Evropa prostě musí dosáhnout toho, aby na vnějších hranicích provedla opatření, která jsou potřebná pro celý vnitřek, tvrdí poradce.

„Musíme hájit koncept takzvané bránící se demokracie, která v rámci svých demokratických procedur přesto dovede zasáhnout proti tomu, kdo jí přímo ohrožuje,“ připomněl Oldřich Kužílek.

autoři: tpa , oci
Spustit audio