Vystrčil si z Tchaj-wanu udělal značku, vadí Vondráčkovi. Fischer: Čínská zlatá horečka skončila
Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl poskytnout předsedovi senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní letoun na cestu s českými podnikateli na Tchaj-wan. Svůj krok odůvodnil tím, že hodnotová politika Česku nic nepřinesla a měla by přejít k politice pragmatické. „Vystrčil si z Tchaj-wanu udělal svoji značku, čeští politici by měli podporovat přístup na velký čínský trh,“ říká Radek Vondráček (ANO). „Od Babiše je to faul. Zlatá horečka v Číně skončila,“ varuje Pavel Fischer (nez.).
Je dobře, že předseda Senátu Miloš Vystrčil nepoletí na Tchaj-wan vládním strojem, ale využije nejspíš běžnou linku, stejně jako podnikatelé, kteří poletí také?
Radek Vondráček (ANO): Já jsem nikdy neobdržel nějaké zhodnocení té jeho první návštěvy nebo návštěvy Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Nedokážu posoudit, nakolik je ta cesta prioritní oproti třeba jiným zemím.
Čtěte také
Nejde o to, že bychom chtěli tlumit naší relaci s Tchaj-wanem. Naopak myslím si, že je na velmi vysoké úrovni, i co se týče podnikatelských aktivit Tchaj-wanu u nás a našich podnikatelů na Tchaj-wanu. Vrcholní představitelé státu by se ale měli snažit o co největší diverzifikaci – využít svůj limitovaný čas a navštívit co nejvíce zemí a pomoci českým podnikatelům k diverzifikaci.
Rozumím vám, ale ptala jsem se, jestli je tedy dobře, že Miloš Vystrčil nejspíš poletí na Tchaj-wan obyčejnou linkou. Vidíte v tom problém, nebo ne?
Vondráček: Hlavně není možná dobře, že tady chybí koordinace zahraničních cest. Znovu říkám, je celá řada jiných destinací. Teď už je z toho zase vnitřní politika. Pan Vystrčil si z Tchaj-wanu udělal svoji značku. Prostě prohlásil, že je Tchajwanec a Tchaj-wan je pro něj priorita.
Nevím, jestli je ideální, aby vrcholný představitel České republiky měl jednu vyvolenou zemi a tu propagoval v rámci své vnitřní politiky – protože on si z toho opravdu udělal hlavní téma i v podstatě volební. A já bych byl rád, kdyby se zahraniční politika skutečně věnovala České republice, českým zájmům bezpečnostním a ekonomickým.
Fischer: Škodolibost, nebo faul?
Pokud druhý nejvyšší ústavní činitel poletí na Tchaj-wan běžnou linkou, může to být skromnost nade vše, nebo tím vysíláme i nějaký jiný signál? A jak se stavíte k argumentům Radka Vondráčka, že by Tchaj-wan neměl být prioritou a že si tady Miloš Vystrčil řeší domácí politickou kampaň?
Pavel Fischer (nez., v klubu ODS a TOP 09): Já bych chtěl za prvé říci, že pan předseda Vondráček velmi správně upozornil na to, že je potřeba koordinovat zahraniční politiku. Právě na to naše vláda rezignovala.
Čtěte také
Schůzky, který se dřív konaly pravidelně, aby si nejvyšší ústavní činitelé srovnali kalendáře, kdo kam pojede, se dnes nekonají. Což je první velké minus pro Andreje Babiše, protože kdyby chtěl koordinovat, tak o tom něco víme. Ty schůzky nejsou a já to považuji za chybu.
Za druhé, kdyby Andrej Babiš odvážně řekl, vláda nesouhlasí s touto cestou, tak se s tím dá pracovat. Vláda mohla přijmout usnesení, to neudělala. Naopak na to šli oklikou a zakázali v podstatě použití vládního letounu, který má na starosti ministerstvo obrany.
Jenže to letadlo nepatří Andreji Babišovi ani ministru Jaromíru Zůnovi (za SPD). Na to letadlo mají nárok v pořadí na prvním místě prezident republiky, a když to vezmeme protokolárně, tak šéf Senátu je hned za ním.
Mně přijde, že to je taková škodolibost nebo faul. A tím, že se teď o tom tady dohadujeme, jako by to bylo nejdůležitější téma pod sluncem, tak oslabujeme svou zahraničně politickou pozici právě vůči Číně, která je pro nás vážným bezpečnostním rizikem.
Pane Vondráčku, o kolik důležitější jsou naše vztahy s Pekingem ve srovnání s pěstováním vztahů s Tchaj-pejí? Tchajwanské investice jsou u nás daleko větší než ty čínské. Vytvářejí se tady díky Tchajwancům pracovní místa. Je tady také otázka bezpečnosti. Tak není lepší a pragmatičtější obracet se spíše na Tchaj-pej?
Vondráček: Definice naší pragmatické politiky je, že vycházíme z toho, kde je Česká republika na mapě, jaká je reálná geopolitická situace, a snažíme se aktivně navazovat nová partnerství, hledáme společné jmenovatele a zájmy. Snažíme se zkrátka pomoci českým exportním zájmům.
Čtěte také
Když jsem jako předseda Poslanecké sněmovny navštívil Čínu – a byl jsem tam mimo jiné s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem – tak to bylo vlastně takové jejich importní expo. Primárně mě vždycky zajímal rozumný přístup českých podnikatelů na obrovský čínský trh.
Bylo by prostě skvělé, kdyby čeští podnikatelé měli co nejrovnější přístup na tento velký trh. To je něco, co by měli čeští politici podporovat. Není to v kontrastu s tím, když řeknu, že máme skvělé vztahy s Tchaj-wanem. Není to černobílé.
Problém předchozí vlády byl, že nebyla schopna komunikovat se zeměmi a vládami jiného politického spektra. Diplomacie je od toho, abychom se bavili se všemi ku prospěchu Česka.
Pane Fischere, co je to ta pragmatická politika? Jak to chápete? Stojí proti hodnotové politice, nebo ne? Co tyto dvě politiky tedy přinesly?
Fischer: Když se podíváme do naší Ústavy, tak tam přece čteme naprosto jasné hodnotové ukotvení: Jsme zemí rovnoprávných, svobodných občanů, budujeme svobodný a demokratický stát založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti jako součást rodiny evropských a světových demokracií.
Čtěte také
Když toto dáte do praxe, tak máte celkem jasný jízdní řád a nemusíte se hádat, jak se to jmenuje nebo jestli jsme to dělali líp v minulosti, nebo současnosti. Já zkrátka tuto debatu vidím tak trochu postavenou šejdrem. Mně tam chybí smysl pro realitu.
Když se podíváme na pravidelné roční reporty těch aktérů, kteří v Číně skutečně podnikají, setkávají se v rámci Evropské unie a analyzují to, tak dnes už se na tom trhu řeší, jak to všecko přežít.
Zatímco v minulosti tady byly trochu romantické představy o tom, co nám všecko Čína nabízí – ten obrovský trh, jak říká můj kolega – tak dneska je veliký problém v tom, že se podmínky hodně zhoršily, že trh je nasycen, začal se chovat nepřátelsky.
To, co rozhoduje, je nakonec politika mnohem víc než byznys. Mluvím stále o Číně. Dřív se v Číně řešilo, jak vydělávat, dneska řešíte pouze, jak přežít, případně jak ty vydělané peníze dostat ven.
A když toto vezmete jako ponaučení od těch aktérů v místě, tak bychom naopak měli českou podnikatelskou veřejnost varovat, že se podmínky změnily, zlatá horečka skončila a měli bychom být velmi obezřetní.
Celou debatu Pavla Fischera s Radkem Vondráčkem o směřování české zahraniční politiky naleznete v audiu nahoře. Moderuje Lucie Vopálenská.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
