Vyšší platy učitelů kvalitní školství nezajistí. Tlačme na výkon jednotlivých škol, radí komentátor Holub

9. říjen 2019

Ministerstvo školství se nadále dohaduje o platech učitelů. Šéf rezortu Robert Plaga (ANO) navrhuje od ledna plošné navýšení o 2700 korun a dalších 900 by mělo jít do nadtarifních složek. V roce 2021 by pak měly tarifní platy růst o 8 %. Učitelské odbory ale nadále setrvávají ve stávkové pohotovosti.

„Odbory by určitě neměly couvat, protože původní slib byl 15 % a z něho se stalo těch 10. Ale na 15 % nadále trváme,“ říká v pořadu Pro a proti prezident Pedagogické komory Radek Sarközi.

Ten připomněl, že kvalitní školství něco stojí. „Na to Česká republika dává 4 % HDP, evropský průměr je 5 %. Takže každoročně dáváme o 50 miliard méně na školství než Evropa. To je obrovský vnitřní dluh, který se na kvalitě musí nějak projevit... Kvalitní školství za současné peníze mít nebudeme.“

Třeba v Polsku mají učitelé 80 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance, v Německu 100 %, ale čeští učitelé mají pouze 64 %, jsme poslední ze zemí OECD. Máme tedy úplně nejhůře placené učitele v Evropě.
Radek Sarközi

Odborům vadí, že z žádaných 15 % bylo 5 škrtnuto. „Takže teď už nezbývá na nadtarif. V roce 2003 politici slíbili, že učitelé budou mít 130 % průměrné mzdy v zemi. Po 15 letech mají učitelé 110 %, takže na těch 130 % by se dostali asi za 60 let, na což se jim asi už nechce moc čekat.“

„Nevím, jestli má smysl měřit kvalitu, protože jen tím se kvalita nezlepší. My potřebujeme zlepšit kvalitu školství tím, že zlepšíme podmínky pro práci učitelů. Například v Polsku je 11 žáků 1. stupně na jednoho učitele, u nás je to 19. Třídy jsou přeplněné... To na Západě vůbec není zvykem. Jak má k žákům učitel přistupovat individuálně, bez pomocného personálu?“ ptá se Radek Sarközi.

Rozdělování peněz bez kontroly

„Postup odborů je legitimní…, ale s 15 % mám vážné problémy, česká ekonomika na tom není nejlépe. Také nezaznělo, co za vyšší peníze učitelé nabídnou,“ připomíná komentátor serveru Echo24 Petr Holub.

Peníze jsou podle něho jen jedna strana problému. „Nejsem si úplně jist podfinancováním českého školství. Poslední srovnání OECD z roku 2016 odpovídá tomu, co říká pan Sarközi, ale za posledních pět let jsme zvýšili výdaje na školství poměrně razantně... Dostáváme se tedy na evropský průměr.“

Všechny ty údaje o tom, jak jsou čeští učitelé nejhůře placeni, jsou problematické. U nás obecně absolventi vysokých škol berou vysoko nad průměrem běžné populace, což tak v Německu není a jinde jsou rozdíly ještě menší. Takže učitelské platy u nás odpovídají těm běžným podmínkám.
Petr Holub

Jen vysoké platy kvalitu učitelů nezajistí. „A kvalita učitelů nezajistí kvalitní školství, pokud nebudeme vědět, jak toto školství řídit. Potřebujeme tedy nejen A, ale i B a C. Bez nich se z A mohou snadno stát vyhozené peníze. Většinu peněz nakonec rozdělují radnice a bez jakékoliv kontroly. Pokud se to nezmění, tak můžeme házet peníze do černé díry a bez zpětného výkonu.“

„Těm, kteří do školství nastupují a mohli by ho změnit, nabízíme menší platy než těm, o kterých můžeme mít pochybnosti, že jsou tak dobří jako ti noví... Nejjednodušší by bylo vzít finský model, kde by všichni brali zhruba stejně, byl by nějaký minimální příplatek za odsloužené roky. Přijde mi racionální vytvořit tlak na výkon jednotlivých škol, což se v Česku nehlídá,“ konstatuje Petr Holub.

Související