Vysoké koncentrace oxidu uhličitého snižují výkonnost a ohrožují zdraví

14. červenec 2019

Hladina oxidu uhličitého v místnostech může člověku bránit v jasném myšlení a uvažování, a dokonce může i ohrozit zdraví.

Uvádějí to vědci, které cituje britský deník Guardian.

Zeleň v rozpáleném městě nic nenahradí. Ochlazuje klima i příznivě působí na psychiku

V Hradci Králové si sousedé osazují zelení část vnitrobloku

Výzkumy ukazují, že zeleň na střechách domů pomáhá v létě ochladit rozpálená města. Energii ze slunečního záření využijí rostliny a většina srážek neodteče, ale odpařuje se z rostlin do ovzduší, čímž ochlazuje klima. Zelené střechy mají ve městech stejnou roli jako trávníky nebo stromy, tedy brání vzniku tzv. tepelných ostrovů.

Z látek znečišťujících ovzduší se zatím vždycky zkoumaly jen drobné částice nebo oxidy dusíku, zatímco zdravotním dopadům oxidu uhličitého se věnovala mnohem menší pozornost.

Autoři nejnovější studie však tvrdí, že stále víc vědeckých důkazů naznačuje přítomnost vysoké hladiny oxidu uhličitého v ložnicích, školních učebnách a kancelářích.

Tyto vysoké koncentrace mohou závažně poškodit lidský organismus a ovlivnit kognitivní výkonnost.

Podle spoluautora studie, doktora Michaela Hernkeho z americké Wisconsinské univerzity v Madisonu, už existuje dost důkazů, které by měly vyvolávat znepokojení. Je ovšem zapotřebí dalšího zkoumání. Zpráva amerických badatelů prozkoumala osmnáct studií o oxidu uhličitém, jemuž jsou lidé vystaveni, a o jeho dopadech na zdraví člověka i zvířat.

Výkonnost klesá

Jak vědecký tým upozorňuje, vždy panovalo přesvědčení, že zdravotní následky může mít teprve velmi vysoká koncentrace tohoto plynu, která dosahuje nejméně 5000 částic na jeden milion (ppm). Nové výzkumy ale naznačují, že zdravotní problémy může způsobit i pouhý jeden tisíc, a to i v případě, že člověk je tomuto množství vystaven jen několik hodin.

Chlór v bazénu může zhoršovat astma, zplodiny ve městech jsou ale nebezpečnější, říká lékařka

Koupaliště, koupání

Léto je v plném proudu a koupaliště jsou plná dětí. A bazény zase plné chlórované vody. A chlóru se přičítá významný vliv na vznik alergií, ale také astmatu. Jedna ze studií německého institutu GSF například prokázala souvislost mezi návštěvami bazénů v dětském věku a výskytem senné rýmy. Právě z té se také může vyvinout astma. A astmatem často trpí i vrcholoví plavci nebo obsluha bazénů.

Tuto relativně nízkou hladinu lze najít v přeplněných nebo špatně větraných třídách, kancelářích, ale i ložnicích, tedy v prostorách, kde lidé často pobývají několik hodin v kuse. Stejnou i vyšší koncentraci vědci naměřili také v klimatizovaných vlacích a letadlech.

„Vnitřní prostory jsou proto v současnosti zdrojem obav, protože v nich lidé tráví až 80 % svého času,“ říká Hernke.

Americký tým při srovnávání jednotlivých studií zjistil, že řada z nich zkoumala dopad hladiny oxidu uhličitého ve výši 1 000 ppm na psychickou výkonnost a produktivitu člověka.

Podle jedné z nich byla tato výkonnost u 24 sledovaných zaměstnanců vystavených hladině vysoké 1 400 ppm o celou polovinu nižší, než když se pohybovali v prostorách s pouhými 550 ppm.

Zbavme se uhlíku

Vědci dodávají, že když se hladina oxidu uhličitého zvyšuje venku, stoupá i v místnostech. Situaci může ještě zhoršit časté zapínání klimatizace, delší pobyt v interiérech, metody šetření energie v budovách a rostoucí urbanizace.

Sázení stromů nestačí. Klimatická nouze je ale skutečný závazek, vysvětluje zastupitel Prahy 7

Zeleň v Praze

Boj s klimatickou změnou dorazil i do Čech. Praha 7 následovala příkladu Londýna a dalších měst a jako první obec ve střední a východní Evropě vyhlásila stav klimatické nouze. Náměstek primátora za STAN Petr Hlubuček slíbil, že na následujícím jednání zastupitelstva předloží návrh na vyhlášení stavu klimatické nouze v celé Praze.

Všechny zmíněné zdravotní dopady mohou být zvlášť problematické u dětí a lidí se zdravotními potížemi. A přestože je možné tyto dopady zvrátit, záleží na tom, jestli mají lidé přístup k nižším hladinám oxidu uhličitého. Podle Hernkeho je ale otázka, co se nám může stát po delší době, kdy nebudeme moci vyjít ven, abychom se od oxidu uhličitého vyčistili.

Gary Fuller, odborník na znečištění ovzduší z londýnské King’s College, se svým týmem v posledních deseti letech měřil hladinu oxidu uhličitého v britské metropoli.

I když málokdy dosahovala 1 000 ppm, na rušných ulicích byla často vyšší než 750. Fuller proto zdůrazňuje, že je třeba se zbavit zdrojů uhlíkových emisí pro vytápění a dopravu, jinak se bude hladina oxidu uhličitého stále zhoršovat, uzavírá britský deník Guardian. 

Spustit audio

Související