Výsledky summitu jsou pokrokem. Ještě ale nejde o konečné východisko, říká ekonom Švejnar

Lídři EU se zatím nedokázali dohodnout na tolik diskutovaném zastropování cen plynu, a to ani na tzv. iberském modelu, který by měl stropovat ceny pro plynové elektrárny. Domluvili se alespoň na pravidlech sdílení plynu v případě jeho nedostatku.

Čtěte také

Když ceny plynu zastropuje jen část zemí EU, nic moc to nezmění, míní europoslanec Pospíšil

Premiér Petr Fiala (ODS) je s výsledky spokojen. Podle místopředsedy Karla Havlíčka z hnutí ANO se ale potvrdilo, že největší vyjednávací sílu mají v EU velké země a finální dohodu o řešení energetické krize podle něj silně ovlivnilo Německo.

„Rozhodlo tak, že v dané chvíli nepřipustí to, aby se cena plynu zastropovala. Ty závěry, které jsou ve smyslu, že zpracujeme další analýzy, že se vyzvalo k vyššímu stupni solidarity a k tomu, že země mají střádat zdroje, tak to všechno víme. Ale to, o co se tady hrálo zejména, bohužel nedopadlo a je to logické, protože různé země mají různý energetický mix a jsou odlišně závislé na všemožných dodavatelích,“ říká Havlíček.

Je zarážející, že stále ještě není vypracovaný model řešení a že se plán bude teprve hledat.
Jan Švejnar

Trochu jinak to vidí a vnímá náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla, podle kterého je domluvené řešení na úrovni EU krokem vpřed.

„Je vidět soudržnost celé sedmadvacítky. Každý týden se daří schvalovat různá nařízení a je to vidět i na evropském trhu, když se podíváme například na ceny plynu. Neříkám, že jsme na konci a neříkám, že ta situace je vyřešena, ale je to určitě zase velký krok kupředu tak, abychom se dokázali se současnou energetickou krizí vypořádat,“ míní.

Summit dopadl dobře, ale nesmíme zaspat

Výsledky summitu hodnotí Jan Švejnar, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a zároveň ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, jako úspěšné, ale plán je dle něj stále nedokonalý.

Čtěte také

Propad popularity britské vlády nemá v historii obdoby. Pražský summit byl pro premiérku vítaným vytržením, říká sociolog Štětka

„Je to pokrok, ale na druhé straně to ještě není konečné východisko. Tím principem je, že by to mělo být celoevropské řešení jednak z hlediska férovosti a především toho, že je Evropa jednotný a silný hráč, který může vyjednávat mnohem lépe ceny na světových trzích. Na druhé straně je zarážející, že stále ještě není vypracovaný model řešení a že se bude teprve plán z technického hlediska hledat,“ říká Švejnar.

Myslí si také, že nejlepším možným plánem je tvrdě vyjednávat a poté pomoci těm, kteří to potřebují. Tzv. iberský model hodnotí jako až druhou nejlepší možnost.

„Těm, co potřebují pomoc, je dobré dát nějakou dávku, ale neregulovat cenu. Je dobré ji nechat, aby se určila a možná ji zprůměrovat na základě několika let. V podstatě udělat takový její plovoucí průměr a jestliže toto není politicky přijatelné, tak potom udělat zastropování s doprovodnými opatřeními. Ta však musí zajistit to, že opravdu budou úsporné přístupy k tomu, jak se energie budou používat,“ vysvětluje Švejnar.

Ani moc, ani málo

Důležité je tedy zajistit účinné stropování cen, které podle Švejnara rozhodně nevede cestou dostatečně vysokého ani příliš nízkého stropu.

Čtěte také

Karel Barták: EU dál řeší energetickou krizi. Jediné, co krátkodobě nabízí, jsou povinné úspory plynu

„Když bude dostatečně vysoko, tak nebude účinný. Jediný způsob, jak může být účinný, je, že bude níž, než kde se nachází tržní cena. To povede k větší poptávce oproti nabídce. Jak vidíme například v ČR ale i jinde, lidé už šetří, takže tam jsou určité úspory automaticky během roku. Ale jestli cena nebude zastropovaná dostatečně nízko, aby mohli mít všichni přístup k poměrně levné energii, tak tam musí být doprovodná opatření,“ dodává Švejnar.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.