Vyšehradský kodex byl poprvé restaurován!

24. březen 2015
Vyšehradský kodex v laboratoři, folio s rodokmenem Krista

Národní kulturní památka, která je s pojišťovací hodnotou 1 000 000 000 Kč nejcennějším rukopisem v zemi, se poprvé v novodobých dějinách dočkala restaurátorského zásahu! Jako první známe celkový rozsah uskutečněných prací a nabízíme fotografie z průběhu restaurování.

Vyšehradský kodex byl provezen branou Klementina ve čtvrtek 13.11. v 11:12. Po několika dnech, které strávil v laboratořích, byl navrácen do trezorové místnosti k ostatním vzácným rukopisům. Zde zůstane skrytý až do 31. ledna 2015, kdy bude na jediný den v areálu Národní knihovny vystaven. Právě tento den byl také hlavním důvodem pro restaurování.

Poprvé v historii

Prvnímu zásahu restaurátorů předcházelo mnoho desetiletí sbírání informací, zkoušení postupů a také práce odborné komise, která byla sestavena v roce 2011. Získané zkušenosti byly dostatečnou základnou pro rozhodování o další péči, která bude Vyšehradskému kodexu věnována. Součástí projektu nebyly pouze odborné diskuze, ale rovněž sem patřily desítky rozborů, které v závěru loňského roku vyústily ve velmi podrobnou zprávu. Na jejím základě byly upraveny plány revitalizace a přípravy ideálních podmínek v nové trezorové místnosti, jak v rozhovoru potvrdil také generální ředitel Národní knihovny Ing. Tomáš Böhm. V druhé fázi výsledky využili restaurátoři ke stanovení postupů prací, které byly soustředěny zejména na fixaci barev.

Čím vším Vyšehradský kodex prošel?

Vzhledem ke stáří rukopisu šlo o velmi minimální zásahy na 12 foliích. Například na foliu označovaném jako 15 r, kde je vyobrazen křest Krista, byla provedena fixace barevných pigmentů na čtyřech místech. Nutno poznamenat, že šlo o skutečně malé zásahy, kdy se pohybujeme v řádu milimetrů čtverečních. Téměř ve všech případech šlo o pozadí, nedotýkalo se přímo vyobrazených figur.

Největším pomocníkem, při fixaci barevných pigmentů takto malých ploch, byl restaurátorům mikroskop a dávkovací přístroj, který pomocí stlačeného vzduchu dávkuje připravené fixativum do injekční stříkačky. Restaurátor tak může po maličkých kapičkách vyplňovat dutiny pod malbou, aniž by se sám musel rukopisu dotknout. Pigmenty jsou touto metodou jakoby „přilepeny“ zpět k pergamenu, jak si můžete prohlédnout v detailu na fotografiích.

BcA. Jana Dřevíkovská při fixaci nejvíce ohrožených míst s mikroskopem a dávkovacím přístrojem

Zajímavou součástí byla také výroba fixativa, které vzniklo smíšením dvou přírodních látek. Základem se stala tzv. vyzina, klíh z plovoucího měchýře jesetera. Tato látka byla doplněna přídavkem tragantu, který si můžeme popsat jako „gumu“ vytékající z některých rostlin rostoucích běžně například v Iránu, Řecku nebo Turecku. Obě ingredience jsou známy už z dávných historických receptářů malířských mistrů.

Exkluzivně vám nabízíme rozhovor s BcA. Janou Dřevíkovskou, vedoucí Oddělení restaurování NK a ing. Janou Dernovškovou, technologem a konzervátorem NK, které patřily k restaurátorskému týmu, který práce na kodexu prováděl. Stabilizace iluminací v kodexu se stala malým zlomem v dějinách restaurování, který bude velmi důležitý i pro budoucnost v tomto oboru, jak se také v rozhovoru dozvíte.

V rozhovoru uslyšíte také o mnohaletých přípravách, ke kterým patřila simulace podobných zásahů, které byly na Vyšehradském kodexu provedeny. Součástí projektů byla rovněž výroba pergamenu a nanášení vrstev podle dávných receptur, jak se můžete přesvědčit také na webu Národní knihovny. Pokud se o průzkumech iluminovaných rukopisů chcete dozvědět více, můžete na webu Národní knihovny najít například Metodiku průzkumu a konzervace iluminací středověkých rukopisů. Najdete zde nejen shrnutí základních postupů, které středověcí iluminátoři využívali, ale také informace o různých poškozeních, základní rozbory barevných pigmentů a řadu dalších zajímavých informací.

Klementinum ve znamení tajemství

Bezpečnost může mít skutečně mnoho podob. Obecně platí, že čím méně lidí o něčem ví, tím je daná věc ve větším bezpečí. V případě Klementina to jde do takových detailů, že jen málo pracovníků knihovny tuší, kde je v areálu trezorová místnost s těmi největšími poklady. Pokud dojde k situaci, kdy je některý ze vzácných rukopisů převážen k restaurování, začínají platit ještě přísnější opatření.

Velmi vzácné památky, mezi které Vyšehradský kodex patří, obvykle cestují bez policejních majáků, aby nevzbuzovaly příliš pozornosti, ale policie je přítomná vždy po celé trase. Na samém počátku je informována pouze o počátečním a cílovém místě. Cesta je naplánována v Národní knihovně jediným člověkem, který ji až v průběhu sděluje policii. Ani sami restaurátoři neví den nebo hodinu, kdy se k nim do laboratoří rukopis dostane. Znají pouze rozmezí dní, kdy mohou jeho příjezd očekávat. Podobná pravidla mají svá opodstatnění, jak v rozhovoru připomíná Irena Maňáková, ředitelka Odboru komunikace Národní knihovny.

Vyšehradský kodex a jeho společníci

Velislavova bible, pařížské zlomky latinského překladu Dalimilovy kroniky, Pasionál abatyše Kunhuty - to jsou jen ti nejvzácnější společníci, které kolem sebe Vyšehradský kodex v trezorové místnosti má. Zabezpečovací systémy a utajení místa, kde se trezorová místnost nachází, přitom nejsou jediné podmínky, které zde bezpodmínečně musí fungovat. Bezpečnost nekončí ani u uložení rukopisů, kdy je neustále sledována vlhkost, teplota a zabráněno přístupu nebezpečného světla, aby nedošlo k jejich poničení. Důležité je udržet ještě jeden bezpečnostní prvek, jak v rozhovoru prozrazuje vedoucí Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny PhDr. Veronika Procházková. Rukopisy jsou seřazeny podle hodnoty a výjimečnosti tak, aby v případě nenadálého ohrožení pracovníci knihovny okamžitě poznali, které rukopisy zachraňovat mezi prvními.

Po zásahu restaurátorů po dutině nezůstane ani stopa

Vyšehradský kodex patří k rukopisům, které jsou v celé své šíři představeny v Manuscriptoriu, včetně jejich historického příběhu. Snadno se tak můžete podívat přímo na folia, kterých se dotýkalo restaurování a těšit se na 31. leden 2015, kdy bude Vyšehradský kodex po několika desetiletích v areálu Národní knihovny vystaven.

autor:Adriana Krobová
  • Historie
  • Národní knihovna
  • restaurování
  • Vyšehradský kodex
  • Manusriptorium