Výročí teroristických akcí Frakce rudé armády: v čem se jí podobá Islámský stát?

„Je hotovo,“ oznámil 18. října 1977 tehdejší státní ministr Hans-Jürgen Wischnewski kancléři Helmutu Schmidtovi. Jeho slova znamenala to, že se na letišti v somálském Mogadišu podařilo osvobodit 86 rukojmích. V letounu na letištní ploše je tam drželi palestinští teroristé, kteří si tak chtěli vynutit propuštění vězněných vedoucích představitelů Frakce rudé armády.

Německý podzim

Když se plán s rukojmími nezdařil, nejvýše postavení členové RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe spáchali sebevraždu. Jejich společníci mezitím zavraždili uneseného Schleyera, kterého organizace držela jako rukojmího od září 1977. Dva měsíce, které následovaly po únosu Schleyera, historikové označují jako takzvaný Německý podzim.

Myslí se jím sled událostí během září a října 1977, kdy Německo zažilo několik významných teroristických akcí spáchaných krajní levicí, píše Der Standard a připomíná slova současného spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera: „Stát se tehdy nenechal vydírat!“

Srovnání s Islámským státem

V Německu se po 40 letech nepřipomíná jen teror organizace Frakce rudé armády, ale tehdejší události se také často srovnávají se současným islámským terorismem, pokračuje deník. Německý ministr vnitra Thomas de Maizière například řekl, že oba teroristické fenomény sdílí ochotu vraždit, přesvědčení o vlastním vyvolení k páchání násilí a existenci sítě, která násilníky podporuje.

Příslušníci organizace Islámský stát vyhodili celý komplex do povětří|foto: Štěpán Macháček

Uznávaný německý odborník na terorismus a politolog Eckhard Jesse deníku Der Standard řekl, že mezi organizací Frakce rudé armády a takzvaným Islámským státem existují jisté paralely. Jessesi myslí, že jako kdysi Frakci rudé armády, tak i současným radikálním islamistům jde o vyvolání přehnaných reakcí ze strany státu. „Takzvaný Islámský stát, stejně jako tehdy Frakce rudé armády, si navíc pohrává s mocí médií,“ upozorňuje Jesse a dodává, že každá zpráva o atentátu v médiích teroristům zvyšuje počet stoupenců.

Jesse ale také poukazuje na rozdíly mezi oběma organizacemi. „Mezi členy RAF nebyli sebevražední atentátníci. A zatímco džihádisté chtějí zabít co nejvíce lidí, Frakce rudé armády mířila na představitele státu. I když je pravda, že během Schleyerova únosu zemřeli také jeho řidič a tři osobní strážci,“ připomíná politolog a dodává, že na tyto oběti se často zapomíná.

Silná levicově-extremistická scéna

Jak Der Standard dále píše, Frakce rudé armády se rozpadla v roce 1998 a v Německu se vylučuje možnost, že by mohla vzniknout nová generace levicově orientovaných teroristů. Po červencovém násilí během summitu zemí G20v Hamburku ale prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Hans-Georg Maaßen upozornil na skutečnost, že v Německu existuje rozsáhlá základna levicových radikálů. „Levicově-extremistická scéna čítá asi 28 tisíc osob, ze kterých je více než 8 tisíc lidí připravených podílet se na násilí,“ varoval Maaßen.

Jednání levicových extremistů Frakce rudé armády připomíná, pokračuje deník. Levicoví radikálové totiž považují stát a policii za nástroj utlačování, proti kterému je možné použít jakéhokoliv násilí. A podle průzkumu Demoskopického institutu v Allensbachu v současnosti levicový extremismus považuje 44 procent Němců za velký problém. V roce 2016 přitom mělo ten samý názor jen 21 procent lidí, uzavírá rakouský deník Der Standard.