Vyrobit lidské vakcíny v rostlinách je levnější i rychlejší. Ale zatím není kde, říká botanik

4. listopad 2017

Čeští botanici vyvíjejí vakcíny vypěstované přímo v rostlinách. O jejich možnostech využití a budoucnosti hovořil v Magazínu Leonardo botanik Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky.

„Snažíme se použít rostliny k výrobě farmaceutických proteinů, ať už jde o vakcíny, protilátky a podobně,“ uvedl vědec.

Rostliny jsou pro tento účel vhodné z mnoha důvodů. „Nejsou v nich živočišné patogeny, je tedy mnohem nižší pravděpodobnost, že taková vakcína bude jakkoli kontaminovaná. Další výhodou je to, že rostliny jsou poměrně skromné: potřebují trochu minerálů, světla a zbytek si vyrobí samy.“

To je v přímém protikladu s tím, jak dnes vznikají účinné farmaceutické látky. „Stávající způsoby výroby farmaceutických proteinů jsou obrovsky investičně náročné.“


Ačkoli některé rostlinné vakcíny mohu být i jedlé, injekční aplikaci se nejspíš nevyhneme. „To souvisí s dávkou. Některé látky je třeba podávat injekčně, protože jsou velmi drahé a účinnost při injekčních podání je mnohem větší než při podání orálním.“

Nejtěžším úkolem při výrobě rostlinných vakcín je prý získat peníze. „Ale velmi obtížné je také vymyslet chorobu, pro kterou vakcínu udělat a která bude zajímavá. Ono samotné zavedení genů do rostliny už je dnes skoro rutina.“

„Jeden ze způsobů výroby vakcíny je použít přímo rostlinný virus, takže nemusíme geneticky modifikovat samotnou rostlinu, ale infikujeme jí virem, který je modifikovaný. Ten zase infikuje rostlinu a vytváří v ní protilátku nebo vakcínu.“

Nevýhodou této metody je, že viry infikují pouze zelenou část rostliny. „Takže kdybychom protilátky chtěli opravdu použít pro léčbu lidí, tak najednou potřebujete 10 tun listí. V tu chvíli to začne být problém, protože musíte mít fabriku která bude schopná každou rostlinu infikovat zvlášť, pak sklidit a hned zpracovat.“

Moravec a jeho tým momentálně připravují v rostlinách sóji protilátku proti vzteklině. „Dnes lidé dostávají koňskou protilátku, která může způsobit spoustu negativních reakci, protože dostanete vlastně výtažek z koňské krve, který tělo považuje za cizí a brání se mu.“


„Na celém světě není kapacita vyrobit dostatečné množství protilátky. Provozy, kde pěstují dostatek rostlin tabáku, který je pro tyto účely používán a kde jsou schopni virem infikovat, rostliny zmrazit a sklidit, jsou na světě v podstatě jen dva.“

Oblíbené jsou také ostatní luštěniny. „Ty mají tu výhodu, že jejich semena jsou bohatá na proteiny. A my jsme našli způsob, jak zásoby proteinu, který si semínko ukládá, nahradit něčím jiným, třeba vakcínou. Semeno pak nestrádá a zachovává si svou klíčivost.“

Oproti několik tunám zeleného listí je stejné množství vakcíny uloženo v několika kilogramech semen. „Ta můžete mít uložena v pytli na polici deset let, a nic se s nimi nestane. Můžete je potom zpracovat v okamžiku, kdy vakcínu potřebujete.“

„Není v silách ani těch nejbohatších států světa zásoby vakcíny každé 3 roky obnovovat. Když by bylo vše uděláno v semenech, tak ta dokážou protein vakcíny stabilizovat tak, že se s ním deset let nic nestane,“ shrnul výhody rostlinných vakcín Tomáš Moravec.

autoři: jkl , oci
Spustit audio