Vyrobíme nově využitelnou surovinu z toho, co je na skládkách, popisuje nové centrum rektor VŠCHT

16. červenec 2021

České vysoké školy technického směru zvolna zvyšují svou mezinárodní prestiž. V žebříčku QS World University Rankings se Univerzita Karlova umístila na 266. místě, následovaná pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou na 373. místě. „Je to úspěch i ve světovém měřítku. První čtyřstovka znamená příslušnost ke dvěma procentům nejlepších univerzit na světě,“ říká rektor VŠCHT Pavel Matějka.

„Jsme výzkumná vysoká škola. Vzděláváme studenty prostřednictvím toho, že se podílejí na vědě a výzkumu. A to už od bakalářské úrovně studia, je to vyloženě individuální péče. To je důvod, proč máme poměrně málo studentů na akademického pracovníka,“ vysvětluje jeden faktorů dobrého umístění školy v žebříčku.

Čtěte také

Její renomé pomáhá lákat zahraniční studenty a otevírá dveře ke spolupráci s dalšími školami. Naopak slabší výsledek VŠCHT zaznamenala v oblasti akademické reputace:

„Snažíme se to měnit, ale když se ve světě řekne Praha, každý si asi představí Karlovu univerzitu, která je největší a historicky nejstarší institucí v republice. Pokud my chceme získávat tu reputaci, tak je to na základě výstupů, které máme,“ podotýká.

K lepšímu hodnocení je potřeba mezinárodní spolupráce a také výrazná státní podpora univerzit.
Pavel Matějka

Vzorem je pro něj například univerzita v nizozemské Lovani, která je v žebříčku na 84. místě. Podle Matějky by naším cílem mělo být, aby se alespoň tři tuzemské školy dostaly do první třístovky.

„K tomu jsou potřeba dvě věci. První je viditelnost škol v mezinárodním prostoru, zde je klíčová mezinárodní spolupráce. Není to jen otázka publikační, ale celkového přístupu. Druhou je výrazná státní podpora univerzit a pochopitelně je to spojeno i s financemi,“ uvádí rektor.

Technologie pro cirkulární ekonomiku

VŠCHT u Lovosic otevřela nové centrum CirkTech, které se bude zabývat výzkumem pokročilých mechanických a chemických procesů pro cirkulární ekonomiku. Prvním úkolem bude ověření vlastní patentované technologie na získávání nedostatkového kovu lithia.

Čtěte také

Klíčovým zařízením je experimentální rotační pec, v níž je možné dosáhnout teploty 1600 stupňů Celsia:

„Naším cílem je využít vysokoteplotních technologií k přepracování toho, co se nachází na skládkách a je pokládáno za odpad, na novou využitelnou surovinu,“ vysvětluje fyzikální chemik.

Naším cílem je využít vysokoteplotních technologií k přepracování toho, co je pokládáno za odpad, na novou využitelnou surovinu.
Pavel Matějka

Evropská komise tento týden představila návrhy, které mají vést k rychlejšímu plnění klimatických cílů. Právě chemické technologie a biotechnologie jsou podle Matějky tím, co umožní cyklický systém a přepracovávání materiálů, byť připouští, že zdaleka nelze využít vše.

„Předpokládáme vznik nějaké platformy pro cirkulární ekonomiku ve spolupráci s dalšími, především technickými univerzitami – s ČVUT v Praze, VŠB v Ostravě, VUT v Brně nebo s Univerzitou Pardubice. Je to téma, které nemůže řešit jedna škola,“ uzavírá.

Jak se VŠCHT vypořádala s koronavirovou pandemií? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Lukáš _Matoška , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.