Vyrobíme nově využitelnou surovinu z toho, co je na skládkách, popisuje nové centrum rektor VŠCHT
České vysoké školy technického směru zvolna zvyšují svou mezinárodní prestiž. V žebříčku QS World University Rankings se Univerzita Karlova umístila na 266. místě, následovaná pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou na 373. místě. „Je to úspěch i ve světovém měřítku. První čtyřstovka znamená příslušnost ke dvěma procentům nejlepších univerzit na světě,“ říká rektor VŠCHT Pavel Matějka.
„Jsme výzkumná vysoká škola. Vzděláváme studenty prostřednictvím toho, že se podílejí na vědě a výzkumu. A to už od bakalářské úrovně studia, je to vyloženě individuální péče. To je důvod, proč máme poměrně málo studentů na akademického pracovníka,“ vysvětluje jeden faktorů dobrého umístění školy v žebříčku.
Čtěte také
Její renomé pomáhá lákat zahraniční studenty a otevírá dveře ke spolupráci s dalšími školami. Naopak slabší výsledek VŠCHT zaznamenala v oblasti akademické reputace:
„Snažíme se to měnit, ale když se ve světě řekne Praha, každý si asi představí Karlovu univerzitu, která je největší a historicky nejstarší institucí v republice. Pokud my chceme získávat tu reputaci, tak je to na základě výstupů, které máme,“ podotýká.
K lepšímu hodnocení je potřeba mezinárodní spolupráce a také výrazná státní podpora univerzit.
Pavel Matějka
Vzorem je pro něj například univerzita v nizozemské Lovani, která je v žebříčku na 84. místě. Podle Matějky by naším cílem mělo být, aby se alespoň tři tuzemské školy dostaly do první třístovky.
„K tomu jsou potřeba dvě věci. První je viditelnost škol v mezinárodním prostoru, zde je klíčová mezinárodní spolupráce. Není to jen otázka publikační, ale celkového přístupu. Druhou je výrazná státní podpora univerzit a pochopitelně je to spojeno i s financemi,“ uvádí rektor.
Technologie pro cirkulární ekonomiku
VŠCHT u Lovosic otevřela nové centrum CirkTech, které se bude zabývat výzkumem pokročilých mechanických a chemických procesů pro cirkulární ekonomiku. Prvním úkolem bude ověření vlastní patentované technologie na získávání nedostatkového kovu lithia.
Čtěte také
Klíčovým zařízením je experimentální rotační pec, v níž je možné dosáhnout teploty 1600 stupňů Celsia:
„Naším cílem je využít vysokoteplotních technologií k přepracování toho, co se nachází na skládkách a je pokládáno za odpad, na novou využitelnou surovinu,“ vysvětluje fyzikální chemik.
Naším cílem je využít vysokoteplotních technologií k přepracování toho, co je pokládáno za odpad, na novou využitelnou surovinu.
Pavel Matějka
Evropská komise tento týden představila návrhy, které mají vést k rychlejšímu plnění klimatických cílů. Právě chemické technologie a biotechnologie jsou podle Matějky tím, co umožní cyklický systém a přepracovávání materiálů, byť připouští, že zdaleka nelze využít vše.
„Předpokládáme vznik nějaké platformy pro cirkulární ekonomiku ve spolupráci s dalšími, především technickými univerzitami – s ČVUT v Praze, VŠB v Ostravě, VUT v Brně nebo s Univerzitou Pardubice. Je to téma, které nemůže řešit jedna škola,“ uzavírá.
Jak se VŠCHT vypořádala s koronavirovou pandemií? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
V cementárně v Čížkovicích začali vědci testovat novou technologii na jednodušší získávání lithia
Vědci z VŠCHT začali v cementárně v Čížkovicích ověřovat novou technologii. V budoucnu by se díky ní mohlo zjednodušit získávání lithia z rudy vytěžené v Krušných horách.
-
Unipetrol vyvíjí vlastní technologii na recyklaci plastů – chce je využít pro další výrobu
Technologii na recyklaci platů vyvíjí společnost Orlen Unipetrol v Záluží na Mostecku. Plastový odpad se při ní mění na kapaliny využitelné v chemické výrobě.
-
Nekonečný příběh recyklace platí pro plechovky i textil. Odkud a kam materiály putují?
Ve třídění patří Češi mezi nejaktivnější národy. Statistiky přičítají každému z nás ročně přes 50 kilo vytříděných odpadků. Co se s materiály z barevných popelnic dál děje?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka