Vyplachujte si nos, radí lékař. Omikron cílí hlavně na horní cesty dýchací, proto péče o sliznici chrání
Nakažlivější varianta koronaviru SARS-CoV-2 omikron cílí podle dosavadních poznatků především na horní cesty dýchací. Snížit riziko přenosu by tak vedle respirátorů mohly i nosní kapky, vysvětluje středeční Koronafokus Evy Kézrové z vědecké redakce.
Použít lze cokoli z lékárny pro preventivní péči o nosní sliznici a pak si pravidelně si stříkat do nosu. Koronavirus se obecně přenáší především kapénkami a vypadá to, že u omikronu je to vůbec ta nejčastější cesta šíření. Tudíž může být péče o nos dobrou prevencí.
„Když se člověk vrátí domů, tak se doporučuje umýt ruce. Ale nejvíc toho dostává přes nos. Viděl bych proto jako důležitý výplach nosu. Nic na tom není. Když to uděláte, tak se můžete zbavit toho, co vám na sliznici ulpělo,“ vysvětluje lékař Ivo Šlapák z vedení České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.
Přípravky, které se k výplachu nosu používají, jsou přírodní preparáty a tělo i v nadbytku nepoškozují.
Ivo Šlapák
Vždy nějakou chvíli trvá, než se virové částice dostanou z nosní sliznice do krevního oběhu a pak do celého těla. Pokud je výplach nosu ve spreji zlikviduje ještě předtím, tak člověk neonemocní. To platí o všech virových onemocněních.
V brněnské Fakultní nemocnici před lety udělali srovnávací studii. Jedna skupina lidí používala přípravky preventivně a druhá ne – a právě lidé bez prevence se daleko více potýkali s infekcemi horních cest dýchacích.
Pouze preventivní přípravky
K ochraně proti nákaze je nutné používat o nosní spreje nebo kapky, které slouží k preventivním výplachům nosu. Nefungují na to přípravky proti rýmě. Ty je navíc možné používat maximálně týden, pak dochází k vysušování sliznice.
„Přípravky, které se k výplachu nosu používají, jako je mořská voda, Vincentka či cokoli jiného, jsou přírodní preparáty a tělo i v nadbytku nepoškozují. Výplachy můžete provádět kdykoli, při infekci dýchacích cest ale určitě,“ doplňuje lékař.
Čtěte také
Čtěte také
Před nákazou koronavirem tedy chrání správně nasazené respirátory, dezinfekce a mytí rukou i zmíněná péče o nosní sliznici. Na tyto zásady je třeba myslet především v uzavřených prostorách, a to dokonce i v případě, že jste v kanceláři sami.
Může se totiž stát, že člověk, co tam byl před vámi, byl nakažený a ve vzduchu po něm aerosol s virem zůstal – a bez větrání může v uzavřeném prostoru přetrvávat klidně i několik hodin.
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.
Související
-
Konvalinka: Omikron je dramaticky nakažlivý. Je potřeba zkrátit karantény, nebo se země zastaví
Počty nakažených deltou v Česku klesají. Varianta omikron ale sílí. „Opatrně můžeme být optimističtí, hospitalizace sice rostou, ale nikoliv dramaticky," říká Konvalinka.
-
Václav Hořejší: Omikron odolává dosavadnímu očkování i prodělání nemoci. Máme už jen jedno opatření
„Nic horšího než omikron už nepřijde,“ myslí si molekulární imunolog. „Svou infekčností se blíží spalničkám. Současná opatření na něj mají malý efekt.“
-
Epidemiolog Prymula: Zátěž nemocnic teď klesá. Nikdo ale zatím neumí říct, jak to změní omikron
Epidemie šíření koronaviru v České republice dál zpomaluje. Ustupující mutace delta ale dává víc prostoru variantě omikron, jejíž dopad je zatím těžko předvídatelný.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.