Vypěstovat své houby není žádná věda! Spíš zábavné dobrodružství, které může přinést spoustu radosti

Radioporadna s mykoložkou Terezou Tejklovou z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Mám pocit, že současné počasí by mohlo přát růstu hub.
Ale zatím to na koše není. Bylo hodně sucho, teď máme nějaké srážky, ale bylo i chladno. A když to tedy nejde nosit z lesa, můžeme si vypěstovat houby doma.

Čtěte také

Jak si vypěstovat vlastní houby doma? U hlívy ústřičné či žampionů může být sklizeň téměř celoroční

Myslíte si, že je lepší pěstovat houby doma, než čekat na vhodné počasí, běhat po lese, hledat a sbírat.
Určitě. Je takové trochu dobrodružství a třeba když má někdo děti, tak je hezké, když mohou doslova v přímém přenosu sledovat, jak houby rostou. Mohou si to třeba i fotit a pozorovat, jak pěkně přirůstají, jak se zvětšují. Prostě dá se to využít nejen na konzumaci, ale třeba i z nějakého didaktického hlediska.

Popišme základní rozdíly mezi žampionem a hlívou ústřičnou, pokud jde o jejich přirozené prostředí a vzhled.
Žampionů je celá řada. Nejčastěji se pěstuje žampion dvouvýtrusý nebo pečárka dvouvýtrusá, chcete li. Ale v přírodě jich roste několik desítek druhů, u nás jsou i nejedlé druhy, například pečárka zápašná, co intenzivně žloutne.

Čtěte také

Maso chudých, to jsou prý houby. Když nerostou v lese, můžete si je vypěstovat doma na zahrádce

Ovšem pečárka dvouvýtrusá je vyzkoušená a ceněná. Taková zajímavost, že původně měla klobouk zbarvený hnědě. Ale lidem se to nelíbilo, nepřišlo jim to lákavé a vypěstovaly se kultivary s bílým kloboukem. Když si dnes koupíte v obchodě žampiony, tak jsou s bílým kloboukem. A pak se prodává třeba Portobello, které má hnědý klobouk. Je to vlastně ta samá houba, jen trochu jiný kultivar.

Hlíva ústřičná, to je úplně jiný příběh?
S tou je to možná ještě zajímavější, protože to, čemu říkáme hlíva ústřičná, je úplně jiná hlíva a neví se, jaká přesně, protože je to kříženec několika druhů. Údajně jedním z rodičů má být hlíva plicní, která roste také v naší přírodě. A to někdy i lidi odradí, že v přírodě je úplně jinak barevná než ta, kterou znají z obchodu.

Čtěte také

Těšíte se na houbaření? Každá houba je jedlá, některá ale jen jednou, říká Tereza Tejklová

Proč jsou právě žampiony a hlíva ústřičná na pěstování v domácích podmínkách nejjednodušší houby nebo nejoblíbenější?
Určitě je tam nějaká tradice a oblíbenost. Dnes už to jsou velmi známé druhy, a to pěstování je určitě snazší, obzvláště v případě žampionu, který vlastně nepotřebuje světlo. Ten bychom mohli pěstovat ve sklepě. Ale pokud bychom tam dali sadbu hlívy, tak nám neporoste nebo bude tvořit hodně deformované plodnice.

Hlívu si můžeme docela dobře naočkovat do dřeva, ale to dřevo by nemělo být starší než rok a mladší než tři měsíce. Když budeme mít mladší dřevo, tak je ještě riziko, že bude dost obranyschopné a bude se tomu myceliu hlívy bránit, protože to je vlastně parazit onoho dřeva.

A naopak, když bude dřevo starší, tak je riziko, že v něm budou již nějaké jiné druhy hub, které budou silnější. A tu chvíli už hlívu mezi sebe nepustí.

Čtěte také

Pokud vás jarní počasí láká na vycházky do přírody, vyražte třeba s košíkem na houby. Jde to, rostou

V okolí Hradce Králové máme několik pěstíren, kde připravují hotové substráty. A není problém koupit balíček, jmenuje se to třeba hlívová zahrádka. Přivezete so domů balík, který už má vyřazené dírky, vy ho jen zaléváte, případně rosíte a přímo z těch dírek už je substrát naočkovaný. A vám pak rostou hlívy.

Vždy je lepší pořídit si substrát z pěstírny než někde v supermarketu, protože tam nikdy nevíte, jak dlouho to už mají skladované a jak se o substrát starali. Kdež v pěstírně si koupíte čerstvý substrát, a to je samozřejmě nejjednodušší a nejrychlejší cesta.

Tereza Tejklová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou mykologickou radioporadnu o domácím pěstování hub s mykoložkou Terezou Tejklovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.