Výpadky léků? Jde o špatné plánování výroby farmaceutických firem, vysvětluje náměstek Dvořáček

„Je mnoho důvodů, proč ale ten odhad asi nebylo snadné udělat. Nechtěl bych jen tak neadresně obviňovat výrobce s tím, že nedodali potřebné množství pro Česko.“

Když má pacient, lékárna i distributor pocit, že by něčeho mělo být méně, snaží se předzásobit.
Jakub Dvořáček

„Nicméně je fakt, že dodávky jsou významně nižší, než je aktuální spotřeba v letech 2020 a 2021, protože tehdy respirační onemocnění téměř vymizela kvůli respirátorům. Ale výrobci, jak jsme si ověřovali, teď dodávali přibližně na úrovni, možná o něco méně než v roce 2019.“

Čtěte také

Brexit bez dohody? Hrozí problémy se zásobováním, nedostatek pohonných hmot a léků, odhaduje komentátor Hošek

Dalším důvodem bylo podle Dvořáčka vykupování léků pacienty i lékárnami. O Vánocích, když bylo hodně nemocných dětí a nedostatek volně prodejních léků na snižování horečky, je nakupovali v mnohem větším množství.

„Občas se stejně chovají lékárny i distributoři. V momentě, kdy někdo má pocit, že by něčeho mělo být méně, snaží se zboží získat ve větší míře. To následně vede k narušení celého toho řetězce,“ popisuje náměstek Dvořáček.

Chybí i léky na léčbu rakoviny

Tím, kdo sleduje nedostatek léčiv je Státní ústav na kontrolu léčiv (SÚKL). Ředitelka Irena Storová říká, že se právě u nich sbíhají hlášení o přerušení nebo ukončení dodávek, což musejí hlásit výrobci.

„Denně monitorujeme všechna tato hlášení a v momentě, kdy se objeví potenciální problém, tak hodnotíme nahraditelnost. Ať už z našeho pohledu nebo z pohledu klinické praxe.“

Čtěte také

Krizi dodávek zvládneme. Léky ale zdraží a antibiotika budou chybět i příští rok, varuje expert

Dřív tak nejvíc řešili léky štítnou žlázu, antidiabetika, v poslední době chyběla léčiva ze skupiny antibiotik a antipyretik pro děti, která jsou i volně prodejná. „U nich ale nástroje na nějakou regulaci téměř žádné nejsou,“ zdůrazňuje Storová.

„Méně se hovoří o tom, že výpadky mají i léky určené na léčbu rakoviny a tuberkulózy. Dlouhodobým problémem jsou dodávky očních kapek a mastí, což se pořád opakuje,“ vysvětluje.

Řešením ministerstva zdravotnictví by podle náměstka Dvořáčka měla být novela zákona, na které teď pracují. „Novela by to měla pomoci řešit. Ne tedy v plné míře, protože tam je tolik faktorů, že můžeme jen rizika snížit, ne je úplně eliminovat,“ říká.

Ale nový zákon by měl popisovat, co se má stát v momentě, když nějaký typ přípravků označený jako nedostupný.

Čtěte také

Léky se nadužívají. Návštěva lékaře je u nás obřad, který má končit receptem, soudí zdravotnický odborník Cikrt

„Když to vztáhnu na úroveň lékárna-distributoři, tak za prvé: Distributor má povinnost lékárně dodat, pokud zboží má. A lékárna si v tomto stavu bude smět objednat pouze to množství, které vydá pacientovi,“ vysvětluje s tím, že tento stav by měl platit jen do okamžiku, kdy se dodávky obnoví.

Ministři a pak i poslanci by měli mít zákon na stole už začátkem března. „Předpokládám, že účinnost této části novely by mohla být k 1. červenci. Pak je tady ale další část, u které víme, že potřebují víc času, a ta by měla platit od 1. ledna 2024.“

Ministerstvo totiž chce zavést povinnost pro výrobce, aby měli zásoby na jeden měsíc. „Pro ty, kteří neměli výpadek v posledních letech, měli by mít zásoby na měsíc, v případě výrobců, kteří měli v těch posledních třech letech nějaké významné výpadky, pak na dva měsíce. Proto, abychom získali čas,“ dodává Jakub Dvořáček.

Výkonný ředitel Asociace farmaceutických firem Filip Vrubel v tom ale moc smysl nevidí. To už si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Terezy Čapkové.