Vymýcením toxoplazmózy bychom ušetřili přes 20 % nákladů na zdravotnictví, tvrdí parazitolog Flegr

27. září 2019

Jaroslav Flégr patři mezi přední české evoluční biology a parazitology. Řadu svých výzkumů podkládá vlastní zkušeností. Momentálně se věnuje především výzkumu toxoplazmózy.

„Mnoho biologických vlastností nám neslouží k tomu, abychom se měli dobře, ale našim genům, aby se přenesly do další generace v co největším počtu kopií,“ říká evoluční biolog.

Toxoplazmóza mění chování

Flegr se dlouhodobě zabývá výzkumem parazita Toxoplasma gondii, který mění chování lidí. 

Čtěte také

„Nejnápadnější jsou změny v psychice. Napadený muž je podezřívavější, žena zase naopak důvěřivější. Muž nerad respektuje společenské normy, včetně například pravidel silničního provozu. Rozdíly jsou ale i v inteligenci nebo v reakčních časech.“

Existuje akutní a latentní toxoplazmóza. Ta první, jak Flegr přiznává, ho příliš nebaví. Medikamenty ji zastavují, vyléčit se ale nedá. Nakažený člověk zůstane nakaženým do konce života, což je fáze latentní toxoplazmózy. Právě ta mění chování lidí. Její projevy jsou brány vědeckou obcí stále vážněji.

„Když víme, že toxoplazmóza třikrát zvýší pravděpodobnost dopravní nehody, tak se dá spočítat, že na celém světě zemře jen kvůli tomu půl milionu lidí,“ poznamenává.

Vliv na náklady ve zdravotnictví

Flegr dále vysvětluje, že podle výzkumu jeho týmu jsou lidé nakažení latentní toxoplazmózou mnohem náchylnější k nemocem, včetně takových, jako je infarkt nebo rakovina.

„Výskyt toxoplazmózy v jednotlivých evropských zemích vysvětlí 23 % celkové nemocnosti. Takže s vymýcením toxoplazmózy bychom patrně ušetřili přes 20 % nákladů na zdravotnicví,“ uzavírá téma.

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Dozvíte se mimo jiné, za jak zvláštní výzkum získal Flegr recesistickou Ig Nobelovu cenu, udělovanou na Harvardské univerzitě. Nebo také jestli má lidská evoluce nějaké šance na další proměny.

autoři: Lucie Vopálenská , kte
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.