Vymírající sibiřský jazyk má příbuzné v Americe

22. září 2010

Vymírající jazyk sibiřských Ketů má společné kořeny s jazyky indiánů skupiny Na Dene a je dalším důkazem o asijském původu původních obyvatel Severní Ameriky.

První lidé přišli na americký kontinent z Asie. Kromě archeologických nálezů a výsledků genetických analýz to potvrzují i nejnovější lingvistické studie. Edward Vajda z Western Washington University v americkém Bellinghamu prokázal, že dnešní indiáni z jazykové skupiny Na Dene hovoří jazyky, které vyšly ze stejných kořenů jako jazyk sibiřských Ketů.

K jazykové skupině Na Dene patří athabaské kmeny ze severozápadní Kanady, Tlingitové obývající ostrovy při americkém pobřeží Pacifiku a také Navahové z Arizony a Nového Mexika. Jejich předci přišli ze Sibiře. Svědčí o tom desítky slov, které mají v ketštině stejný význam a znějí velice podobně jako v jazycích skupiny Na Dene. Jako první si všiml podobných slov mezi jazyky kanadských indiánů a sibiřských Ketů lingvista Merritt Ruhlen ze Stanford University. Detailnější ověření této slibné stopy umožnil americkým vědcům teprve rozpad Sovětského svazu.

Vajda se věnuje ketštině patnáct let. Část výzkumu provedl mezi ketskými emigranty v Německu. Valnou část cenných dat však nashromáždil při terénní práci na Sibiři. Výsledky jeho práce vítají odborníci s jásotem. "S výjimkou eskymáckých jazyků je to první solidní důkaz o spojení mezi jazyky Nového a Starého světa," říká lingvistka Johanna Nicholsová z university v Berkeley.

Ketština je posledním jazykem tak zvané jenisejské jazykové skupiny. Dnes jí hovoří necelé dvě stovky lidí. Drtivé většině z nich je přes padesát let. Ketština s vysokou pravděpodobností během několika mála generací vymře.

Zvukovou podobu této zprávy můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 4.4.2008 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.