Výlety s Vltavou zavátými končinami karlovarskými

27. červen 2022

Skutečnost, že se Karlovy Vary dostaly na seznam památek UNESCO, je založena nejen na jejich léčivosti a architektuře, ale také na povaze krajiny, do níž jsou s citem i rozmyslem umístěny. Do západočeských lázní se můžete od 11. července vydat na Výlety s Vltavou.

Karlovy Vary jsou svojí krajinnou a geologickou situací mimořádné. S archivářem Milanem Augustinem jsme se proto vypravili na pět rozhlasových výletů na místa, která v karlovarské historii byla zušlechtěna na vrcholcích prudkých strání, obklopujících řeku Teplou, i v jejím údolí. Jejich příběhy dosvědčují i podnikatelské a kulturní aktivity ambiciózních karlovarských podnikatelů, impresáriů, hostů i místních měšťanů.

Věčný život i Parnas

Na vyhlídce nazvané Camera obscura už dávno temnou komoru nenajdeme, ale ve dvacátých letech 19. století tam skutečně stála a horké srdce lázní kolem hotelu Pupp a Vřídla se v ní k úžasu návštěvníků promítalo pomocí soustavy zrcadel. Využití vrcholu Buchberg (dnes Tři kříže) tehdy umožnila nová cesta, kterou v rámci robotní povinnosti města nařídil v dosud neproniknutelném lese postavit zemský purkrabí Kolowrat.

Karlovy Vary

Po této cestě se poutník dostane dál, k výše položené vyhlídce, kde stojí romantická restaurace s rozhlednou, dnes pojmenovanou po Goethovi. Původně ji však nechalo postavit město Karlovy Vary k poctě princezny Stefanie, důvěrně nazývané Štěpánky, manželky melancholického korunního prince Rudolfa, který se v loveckém zámečku Mayenburg spolu se svou milenkou Marií Vetserovou roku 1889 zastřelil. K vyprojektování rozhledny využilo město přítomnosti vídeňského architektonického ateliéru Fellner & Helmer, který tu stavěl divadlo a Císařské lázně. Místo se jmenuje Věčný život, název však nesouvisí s trpkým osudem princezny Štěpánky, ale s morovou ranou, která postihla Karlovy Vary v roce 1713.

Eduard Bachmann se u skály Parnass roku 1880 pod tíhou svého neúspěchu v provozování letního divadla zastřelil.

Sejdeme-li do údolí a vydáme se Goethovou stezkou, uvidíme mezi stromy zhruba v místě Goethovy busty do výše čnějící žulové skalisko. Je na něm umístěna mramorová deska s básní napsanou francouzsky a nápis Parnass. Skála je svědkem vulkanických pochodů, které daly vzniknout i nedalekým Svatošským skalám u Ohře, a deska s básní připomíná dobovou módu sentimentálního psaní ód na Karlovy Vary. Skála, dnes ukrytá mezi vzrostlými buky, vyvolává v kolemjdoucích romanticko-melancholickou náladu.

Nedaleko skály Parnass jsou v podrostu ještě patrné zbytky někdejšího letního divadla, jež mělo v sezoně doplňovat lehčími žánry vážnější, zejména operní repertoár divadla kamenného. Obě divadla město pronajímalo za velmi tvrdých podmínek, takže není divu, že impresáriové krachovali. Jeden z nich, Eduard Bachmann, se u skály Parnass roku 1880 pod tíhou svého neúspěchu v provozování letního divadla zastřelil.

Hra na středověk

Poslední Výlet s Vltavou po zavátých končinách karlovarských vede do místa, které připomíná i spolkovou činnost a šprýmařství z doby prosperity mezi dvěma světovými válkami. Usedneme-li na lavičku nazvanou Allschlaraffia, díváme se skrz plot do areálu současného letního kina. Svojí bytelností a kamennou architekturou se lavička výrazně liší od běžného lázeňského stylu. Nechal ji sem totiž jako originál umístit spolek, který sdružoval vysoce postavené karlovarské měšťany v jakési hře na středověk. V Karlových Varech bylo těch „rytířů“, holdujících umění a žertům, šedesát.

Vyhlídka je na Výšině věčného života

V roce 1934 nechali za peníze z velkorysé sbírky postavit nedaleko Schillerova pomníku kamennou lavičku. Karlovy Vary však zanedlouho vyměnily program pořádání Všespolkového koncilu Allschlaraffie, při němž se v roce 1920 město hemžilo postavami ve středověkém oblečení a odevšad shlížel obraz výra, erbovního schlaraffského zvířete, za program Henleinových požadavků na sjezdu Sudetoněmecké strany. Od té doby můžeme nad archivními materiály přihlížet už jen úpadku jejich drobných krajinných cenností. Tím se však práce archiváře Milana Augustina, připravená k vydání, už nezabývá. 

 

Spustit audio

Související

Více o tématu