Výchovné k důchodu je zpětné odstranění nespravedlnosti a nástroj sociálního smíru, věří Jelínková z KDU-ČSL

„Výchovné by se nemělo omezit, ale zpřesnit. Zejména komu bude vypláceno, kde problém je především u mužů. Otázkou je také zda tuto částku valorizovat a další témata,“ uvádí v Pro a proti expertka ODS na sociální politiku, někdejší poslankyně Lenka Kohoutová.

Čtěte také

Platíme ženy za to, aby byly doma, nepracovaly a aby si přerušily a zkazily životní kariéru, říká ekonom Münich

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí, místopředsedkyně KDU-ČSL a bývalá senátorka Šárka Jelínková uznává, že výchovné bude potřebovat občas nějakou změnu v praxi. „Ale zásadní změnu za nás za lidovce nebo jako ministerstvo neplánujeme.“

„My jako poradci jsme ministra financí upozorňovali, že tento systém je nákladný. Je potřeba ho také upravit, aby nedošlo k jakémukoliv zneužití nebo nejasnostem. Veďme diskuzi o tom, co dál s touto velkou finanční zátěží. Řešením je, aby tato částka nebyla valorizovatelná,“ navrhuje Kohoutová.

Dnes bychom teoreticky měli dát výchovné každému vdovci, který si zažádá. Zamýšlel to tak zákonodárce?
Lenka Kohoutová

Jelínková připomíná, že tato vláda ve svém programovém prohlášení má propojení zásluhové složky a počtu vychovaných dětí s výší důchodů. „Abych citovala premiéra Fialu: ‚Snížení deficitu státního rozpočtu je velká hodnota, ale tou je i sociální smír‘.“

Předvolební Speciál Martina Veselovského na téma zdravotnictví a sociální tematika, Lenka Kohoutová|foto:Filip Jandourek

„Já sociální smír vnímám jako odstraňování nespravedlností. Zavedení výchovného je odstranění nespravedlnosti toho, že maminky celý svůj život pracovaly, přitom vychovávaly děti, ale kvůli přerušení kariéry a tak dále měly snížené příjmy a dnes mají nízké důchody,“ vysvětluje lidovkyně.

Občanská demokratka souhlasí, že výchovné je určitou kompenzací za přerušení kariéry, a tak nižší důchod. „Výchovné jako takové není špatné, už nejde zrušit, ale bavme se tedy o tom, kdo má na něj nárok. Dnes bychom teoreticky měli dát výchovné každému vdovci, který si zažádá. Zamýšlel to tak zákonodárce?“

Společnost musí vědět, že rodičovství je oceňováno, protože společnost bez dětí je společnost bez budoucnosti.
Šárka Jelínková

Většina zákonů bývá časem novelizována a zpřesňována, upozorňuje Jelínková. „Ale trocha čísel: jedno vychované dítě s mediánovým příjmem v dospělosti přispěje do důchodového systému čtyřmi miliony korun. Náklady na výchovu jednoho dítěte jsou asi 3,5 milionu a za 25 let pobírání příspěvku maminka v důchodu dostane 150 tisíc korun.“

Šárka Jelínková, senátorka za KDU-ČSL|foto:Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

Kohoutová namítá, že návratnost peněz za vychované dítě je jen teoretická. „Tyto peníze navíc nedržíme v hrsti, jsou pro budoucnost. Naše děti vychováváme pro budoucnost této země, to je správně a nemáme je převádět na čísla. Na ně ale máme převádět náklady vynakládané na sociální smír.“

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Rodičovská dovolená v Česku patří k nejdelším. Její zkrácení bez dalších opatření ale tolik nepomůže

„Jestliže se zákon nezpřesní a nebudeme debatovat o nevalorizaci částky nebo aspoň až na tom budeme lépe, tak skutečně zásah do státního rozpočtu bude jen nabývat a to není dobře,“ varuje před fiskálními dopady výchovného Lenka Kohoutová (ODS).

Debata o výchovném vznikla i na základě doporučení NERVu, který ho žádá zrušit. „Proto se budeme dívat na to, jak hledat příjmy do státního rozpočtu, ale společnost musí vědět, že rodičovství je oceňováno, protože společnost bez dětí je společnost bez budoucnosti,“ shrnuje Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.