Východoněmecký rasismus šokoval Německo. Nepokoje extremisty jen posílí

Jen krátce na to internet zaplavily obrázky pouličního násilí, které dokládaly, že úřady jen stěží dokáží čelit náporu tisíců pravicových demonstrantů, kteří se do východoněmeckého města sjížděli, připomíná v komentáři pro britský list Guardian spisovatel James Hawes. Všímá si, že například německý deník Handelsblatt označil nepokoje za „výtrysk nenávisti, jenž šokoval celý národ“.

Šokoval, ale nepřekvapil, podotýká Hawes. Německo už totiž podle něj nemůže v bývalé východní části země překvapit nic nového. Ke xenofobním útokům neonacistů na žadatele o azyl zde došlo už v roce 1991 ve východní Hoyerswerdě.

Peníze nepomohly

Místo aby úřady hledaly řešení východoněmeckého rasismu, vysvětlovaly jej tím, že země zažila sovětskou okupaci a sjednocení Německa bylo příliš uspěchané. Politici tak reagovali jen rozsáhlým programem hospodářské pomoci východu.

Petr Holub: Strach přichází z Krušných hor

• Upravit
• Smazat

Nemůže ani překvapit, že události v Chemnitz, dvousettisícovém městě na druhé straně Krušných hor, vzbudily takový ohlas v Česku i dalších zemích Visegrádské čtyřky.

Od roku 1990 tam ze zbytku země putovaly přes dva biliony eur – nikoliv jako půjčky, ale formou podpory. Nicméně to nefungovalo, má jasno James Hawes. V roce 2004, ještě před finanční krizí a vlnou uprchlíků, zvolili východní Němci do saského zemského parlamentu více než devíti procenty hlasů Národnědemokratickou stranu Německa (NPD), která se nijak nenamáhala zakrýt své neonacistické srdce.

Dnes už skoro všichni voliči této formace přešli k Alternativě pro Německo (AfD), která se na východě Německa těší podpoře až 35 % voličů. V pohledu britského spisovatele tak deformace hrozí celé německé politice. Znepokojivé záběry z Chemnitzu jsou jen nejzjevnější ukázkou této destabilizace.

Němci ze západu spolkové republiky se stále častěji ptají, co je skutečnou příčinou východoněmecké nespokojenosti, když pouhých sedmnáct milionů lidí nedokázaly změnit ani dva biliony eur. Deník Die Welt před dvěma lety napsal, že nikoliv přistěhovalci, ale Sasové mají potíže se začleněním do německé kultury, všímá si James Hawes na stránkách Guardianu.

Nacistické hordy

Britský týdeník Sunday Times uvádí, že většině Němců připadají nepokoje v Chemnitzu nehorázné. Násilí zároveň ukázalo, že policie nedokáže zvládnout tamější davy, přestože zpravodajská služba včas varovala před přílivem neonacistů do města.

Robert Schuster: AfD sklízí na východě Německa, co zaseli jiní

• Upravit
• Smazat

V uplynulých dnech se pozornost nejenom německé, ale i celoevropské veřejnosti soustředila na město Chemnitz ve východoněmeckém Sasku.

Politolog Marcel Dirsus z Kielské univerzity v ostrovním deníku upozorňuje, že krajní pravice vidí Němce ubodaného uprchlíky, zatímco ostatní Němci vnímají především „hordy nacistů honící po ulicích cizince“, třebaže je vražda také zděsila.

Jenže Chemnitz, za socialismu Karl-Marx Stadt, se cítí opomíjený. Lidé z města odcházejí; nezaměstnanost je tam dvakrát vyšší než celostátní průměr, platy jsou nízké a obyvatelé ve velkém užívají drogy. To vše je živná půda pro Alternativu pro Německo, jež tvrdí, že země stojí na pokraji rozpadu a mohou za to přistěhovalci.

Pro mnoho Němců je dnes Chemnitz epicentrem krajní pravice a shromaždištěm neonacistů. A nejnovější nepokoje extremisty jen posílí, soudí politolog Dirsus podle týdeníku Sunday Times.