Vybíravost v jídle je v genech
Mnohé děti se dají jen obtížně přesvědčit k tomu, aby ochutnaly nové jídlo. Důvod zřejmě není ani tak v tom, co mají na talíři, jako v jejich genech.
Averze k vyzkoušení neznámého jídla se odborně nazývá potravní neofobie. Podle vědců ze Severokarolínské univerzity je v určitých ohledech podobná temperamentu nebo osobnosti dítěte. Některé děti mají zřejmě geneticky daný větší sklon vyhýbat se jídlu, které ještě neokusily, než jiné. Dobrou zprávou pro rodiče je ale fakt, že toto chování se může změnit a děti se postupem času mohou stát o něco méně vybíravými.
Studie na Severokarolínské univerzitě se zúčastnilo 66 párů dvojčat ve věku 4 až 7 let, u kterých vědci prozkoumali genetiku i jídelní preference. Výsledky ukázaly, že rozdílnou ochotu zkoušet nová jídla mohou geny vysvětlit z celých 72 %. Zbylých 18 % má na svědomí vliv prostředí včetně příkladu, který dětem dávají rodiče. Tento výsledek se shoduje s dřívějšími studiemi. Variabilitu v potravní neofobii u dětí starých 8 až 11 let podle nich ovlivňují geny ze 78 %, u dospělých je to 69 %. Naznačuje to, že vliv genů na ochotu vyzkoušet na talíři něco nového je konstantní napříč celým vývojovým spektrem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
