Vulkanolog Brož: Život na Marsu? Jednou ho tam přinese člověk. Proto teď sonda sbírá vzorky povrchu

9. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Planeta
0:00
/
0:00

Celkem tři vesmírné sondy by měly v příštích dnech dorazit k Marsu a začít sbírat data z atmosféry i povrchu rudé planety. Už dnes mají vědci jistotu, že na Marsu byla voda, formovala jeho povrch a že na i pod povrchem rudé planety je led. Stále ale víme málo o vulkanické činnosti nebo o tom, zda je na Marsu voda i v kapalném stavu. „Historie Marsu a ostatních planet v naši sluneční soustavě je si hodně podobná,“ vysvětluje ve Studiu Leonardo vesmírný vulkanolog Petr Brož.

Z protoplanetárního mračna, které obíhalo okolo Slunce, se začaly tvořit větší útvary, které se začaly srážet. Tak vznikly takzvané planetisimály, tedy malá kamenná nebo ledová tělesa, a z nich jednotlivé zárodky planet.

Čtěte také

„Povrchy těchto těles byly roztavené, to platí u kamenitých planet, tedy Merkuru, Venuši, Zemi nebo Marsu. Také tam byl magmatický oceán, který začal chladnout, a tím vznikla kůra,“ popisuje Brož.

Pak následovala velice silná sopečná činnost, protože všechny tyto planety měly uvnitř obrovské množství tepla. „Tak vzniklo množství plynů, kterými byla zásobována atmosféra.“

To napovídá, že Mars kdysi mohl mít dostatečně hustou atmosféru na to, aby po určitý čas dovolil existenci kapalné vody. „Jde o jedno z velice důležitých období v historii Marsu, které jsme schopni spatřit na satelitních snímcích, kde vidíme říční delty, kanály, a útvary, které vznikly prouděním kapalné vody,“ říká vesmírný vulkanolog a pokračuje:

„Dnes nevíme, jak dlouho se tato příhodná doba nacházela, jestli to byl z pohledu geologie okamžik, nebo jestli to byly desítky či stovky milionů let. To je předmětem vášnivých vědeckých sporů.“

Věda se zatím přiklání k tomu, že období, kdy kapalná voda na Marsu mohla být, bylo spíše kratší než delší období. „Ale jednoznačnou odpověď na tuto otázku ještě chvíli znát nebudeme.“

Zachytit povrch Marsu ještě před člověkem

Pomoci s odpovědí na přítomnost a podobu vody na Marsu může i sonda Perseverance, která k rudé planetě míří, směřuje do oblasti impaktního kráteru Jezero. „Tam bude zkoumat oblast, kde dříve kapalná voda musela být. A také známky života,“ říká Brož s tím, že by mohlo jít buď o fosílie, nebo o přítomnost organických látek. 

Sonda bude mít ale ještě jeden úkol, jehož význam dnes možná společnost neocení: „Sonda bude sbírat vzorky povrchu Marsu a uzavře je do neprodyšných kontejnerů. Protože jestli na Marsu někdy přistane člověk, tak celý povrch bude kontaminován pozemským životem. A pak si nebudeme moci být jistí, jestli to, na co narazíme, je marsovský život, nebo jestli jsme to tam dovezli my.“

Čtěte také

Když později Mars přišel o své magnetické pole, nic už nechránilo atmosféru planety před dopadající kosmickou radiací a planeta začala svou atmosféru ztrácet. „Na planetě přestaly existovat podmínky pro existenci kapalné vody a Mars se začal vyvíjet jinak. Takže místo vodní eroze byla planeta najednou utvářena vznikem ledovců, které mohly například hloubit údolí,“ přibližuje Brož.

Vulkanolog uvádí příměr se Zemí:

„Z pouštní planety, kde občas zaprší, jsme se dostali do oblasti zemské Antarktidy, kde jsou horniny s pevně přimrzlým ledem, který se hýbe velice málo, takže máme pouštní planetu pokrytou ledem. To je stav, který trvá víceméně dodnes s tím, že se v historii výrazně měnilo množství vodního ledu nebo suchého ledu, což je zmrzlý oxid uhličitý, který také můžeme na povrchu Marsu pozorovat,“ přibližuje naší dosavadní znalost planety Petr Brož.

K jakým objevům by mohly mise Spojených arabských emirátů, Číny a Spojených států přispět? Kde leží současné meze poznání Marsu? Poslechněte si celé Studio Leonardo Štěpána Sedláčka.

Spustit audio

Související