Vuk Draškovič jedná ve Washingtonu o decentralizaci Kosova

Pozorovatelé a diplomati se shodují v tom, že březnové násilnosti jsou faktickou porážkou dosavadní politiky Organizace spojených národů a vojsk KFOR. Ani mezinárodní vojáci totiž tehdy nedokázali vlně etnicky motivovaného násilí zabránit. Jak přiznává šéf mise OSN v Kosovu Hari Holkeri, je třeba pracovat na novém plánu, který by zajistil bezpečnější koexistenci, zejména Albáncům a Srbům a to zejména ve směru decentralizace, nebo chcete- li kantonizace provincie.

Podporu pro plán decentralizace se v těchto dnech snaží získat současný ministr zahraničních věcí Srbska a Černé hory Vuk Draškovič, který ve Washingtonu o této věci jednal s vlivnými senátory Lugarem Hayem a Smithem.. Podle jeho slov se u nich snažil získat větší pochopení Washingtonu pro celkové postavení kosovských Srbů. Snažil se jim i představit projekt decentralizace, který by zahrnoval určité prvky větší autonomie pro Srby a další nealbánské skupiny, aby se podařilo zajistit co nejklidnější soužití s nynější Albánskou většinou.

Draškovič doslova prohlásil:"Spojené státy jsou už po několik století decentralizovaným územím, a tento systém u vás funguje. My máme zájem vybudovat ve spolupráci s Albánci, dalšími národy a OSN, něco, co by zajišťovalo skutečně funkční mnohonárodní a bezpečné Kosovo." Draškovič zároveň připomněl i desetitisíce zničených srbských domů a požádal o urychlení jejich rekonstrukce, aby se co nejrychleji mohla vrátit alespoň část srbských vyhnanců

Draškovič by se měl zúčastnit i jednání Rady bezpečnosti OSN a o projektu decentralizace Kosova jednat i se šéfem tamní mezinárodní správy Holkerim. O Kosovu se jednalo také v Bělehradě a přímo v Prištině. Evropský komisař Chris Patten v minulých dnech jednal v Prištině jak s představiteli Albánců, tak i tamních Srbů. Albánce varoval, že ztratí mezinárodní podporu a poté možná i zahraniční investice, pokud se jim urychleně nepodaří zavést mezinárodně uznávané standardy správy a vlády. Jinak bude v provincii nutná stálí vojenská mezinárodní přítomnost. Při jednáních s kosovskými Srby ocenil jejich snahu o jednání za účasti Albánců, Srbů a OSN při přípravě plánu decentralizace, která by umožňovala co nejbezpečnější koexistenci všech národů Kosova.

O lepší ústavní ochraně Srbů v Kosovu by měl Chris Patten v Bělehradě jednat i s nynějším srbským premiérem Vojislavem Koštunicou, který je od krvavého března letošního roku pevným stoupencem kantonizace provincie. Jak 13. března řekl:"Krvavý pogrom na Srby je důkazem, že Srbové a Albánci nemohou žít společně, ale jen nějakým způsobem vedle sebe."

Patten však do Bělehradu nepřijel jednat jen o Kosovu. Vláda soustátí Srbsko a Černá hora si neustále ztěžuje na pomalý pokrok v přidržovacích jednáních s Evropskou unií. I na tuto otázku dostali Srbští a Černohorští představitelé od Chrise Pattena jasnou odpověď: "Pokud budete chránit osoby, hledané tribunálem v Haagu, budete se muset smířit s tím, že zůstanete v izolaci. Pokud se ovšem takových lidí zbavíte, půjde všechno mnohem rychleji," dodal Evropský komisař. Bělehrad už založil Úřad pro spolupráci s tribunálem v Haagu, jehož šéfem by se měl dokonce stát nynější šéf resortu zahraničí Vuk Draškovič, nicméně úřad od svého počátku nepracuje podle názorů soudu dosti aktivně. A ještě jedna okolnost komplikuji přibližování Srbska a Černé hory k Evropské unii. Ani třetí rok existence tohoto soustátí se totiž nepodařilo sjednotit tamní zákony. Na území Srbska platí stále dinár, v Černé hoře zase zavedli Euro. Na území obou částí soustátí fungují rozdílné daňové systémy a celní sazby. Evropský komisař Patten varoval tamní představitele, že od roku 2000 nezaznamenali v této otázce žádný pokrok a Evropská komise může za těchto okolností jen těžko učinit viditelný pokrok v přidržovacích jednáních. Srbsko a Černá hora budou muset sjednotit společný ekonomický prostor. Na tom ale podle všeho hlavně Černá hora, která před několika lety spíše vsadila na samostatnost a přetrvávání státního svazku se Srbskem jí bylo podmínečně vnuceno ze zahraničí, nemá zájem. Od října roku 2000 se delegacím obou republik nepodařilo dohodnout na více než 50 ti celních sazbách a dalších atributech jednotného hospodářského prostoru.. Podle Evropské unie si tyto záležitosti ale musejí vyřešit sami Srbsko a Černá hora. Jak řekl Chris Patten, Brusel to za ně neudělá. I proto mohl, když hovořil v bundestagu o stavu přidružování Srbska a Černé hory k Evropské unii Chris Patten stroze prohlásit: Je to tragický případ.