Všichni jsme příliš soustředěni na sebe. V postní době se pokusme poslouchat druhé, apeluje arcibiskup Graubner
K příběhu Velikonoc se vztahuje celá řada silných momentů. Kolorují specifickou atmosféru tohoto pohyblivého svátku, který je z podstaty vrcholem roku pro věřící, ale lhostejným nenechává ani ostatní. Důležitým aspektem Velikonoc je určité ztišení, které nás vede k přemýšlení o tom, jak velký dar život je a co znamená věta, že láska je silnější než smrt, světlo že vítězí nad tmou a nese naději.
Teolog Zdeněk Eminger, rozkročený mezi katolickým a protestantským světem, na Christnetu k postní době napsal:
Čtěte také
„Snažím se lopotně a někdy marně zbavit se v postním čase balastu, který v mém životě a hlavně v srdci zabírá místo Bohu a lásce. Kdybych na začátku Velikonoc zjistil, že jsem tím uvolnil pro Boha a pro lásku aspoň cm2 svého srdce, považoval bych se za šťastného obdarovaného člověka.“
Pavel Pokorný, synodní senior Českobratrské církve evangelické, se prý na půst moc nesoustředí. „Ani mě příliš neoslovuje, protože asi nejsem taková strukturovaná osobnost, tak mě ani neoslovují tato časově daná období. Žiju spíš prožíváním toho, co zrovna je,“ říká.
Dát prostor lásce
V tomto ohledu se tak prý nesoustředí na to, čeho je třeba se zbavovat, ale spíš se zaměřuje na to, co popisuje i Zdeněk Eminger, dávat větší prostor dobrým věcem – prostor lásce.
Čtěte také
„Já si taky nedělám nějaké konkrétní katalogy úkolů nebo nějaké programové odříkání, ale o co se pokouším – a pořád se mi zdá, že jsem na začátku –, osvobozovat se především od svého já a dávat větší prostor božímu ty,“ nastiňuje Jan Graubner, arcibiskup pražský, primas český a předseda České biskupské konference.
„Zdá se mi, že jsme všichni tak nějak příliš soustředěni na sebe, neberu se jako výjimka. Myslím, že v tom je určité nebezpečí nejen pro duchovní a náboženský život, ale i pro společnost, když se pak drolíme a každý máme svůj názor a nejsme schopni se dát dohromady.“
„A ono to ovládat se anebo zapomínat na sebe a dávat prostor Bohu souvisí i s tím, když někoho poslouchám, tak ho opravdu poslouchat a nepřipravovat si, co mu odpovím a podobné věci,“ považuje Graubner za někdy náročné, ne vždy splnitelné, ale důležité.
Poslechněte si celou debatu Vertikály o prožívání velikonočních svátků v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.
Jak přemýšlí o Velikonocích šéfredaktor Biblionu a kazatel Alexandr Flek? Zeptáme se v první části Vertikály. Přineseme příběh ženy, která o této velikonoční vigílii přijímá křest. A podíváme se na unikátní jediný pašijový betlém v Čechách. Zobrazuje ne začátek, ale konec Ježíšova života. Moderuje Naděžda Hávová.
Související
-
Proč Velikonoce vyvolávaly protižidovské nálady, kde jsou Židé doma a cesta Židů a Čechů dějinami
Na letošní 4. den Pesachu připadá zároveň také velikonoční neděle. Kde se Židé cítí doma? A lze ještě při zkoumání dějin Židů u nás narazit na něco nového?
-
Přijmout život znamená přijmout smrt, a zbavit se strachu z ní, řekl Ježíš na Velký pátek
Velikonoční příběh Ježíše Krista, který byl na Velký pátek ukřižován a třetího dne vstal z mrtvých, je klíčovým příběhem Nového zákona.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.