Všichni dokážeme ještě ušetřit. U oborů, kde je vysoká energetická náročnost, se to ale dá jen velmi těžce, tvrdí Jakubský z Hospodářské komory

Zásadním problémem pro podnikatele je nejasná komunikace ministerstva. „Komunikace je velmi liknavá a Hospodářská komora jako zástupce podnikatelů se snaží o to, abychom měli ty informace jasné a včasné. To je pro nás nejdůležitější. Podnikatelé musí ty informace mít a to je trošku kámen úrazu,“ popisuje Radek Jakubský, viceprezident Hospodářské komory ČR.

Čtěte také

Ještě minulý týden vlivná bruselská média psala, že dohoda o úspoře plynu je absolutně nemožná. Nám se to ale povedlo, říká šéf svazu průmyslu Prouza

„Na druhou stranu musím říct, že v posledních dnech nebo několika málo týdnech se ta komunikace zlepšila a řekl bych, že je i snaha o hledání řešení,“ dodává Jakubský.

Současná strategie ministerstva spočívající ve snaze získat dostatek surovin je přitom vnímána kladně. „Myslím, že ministerstvo v čele s panem ministrem se vydalo cestou, kdy se snaží zajistit dostatek surovin, což je asi ta nejsprávnější cesta pro snižování cen a pro energetickou bezpečnost ČR,“ tvrdí Jakubský.

Už není, kde ušetřit

Z jednání ministerstva nicméně vyplývá, že plán pro krizový průběh a záruky pro podnikatele zatím neexistují.

„Zaručeno rozhodně nemáme vůbec nic. Podnikatelé si nejvíce stěžují na to, že vlastně nevědí, jestli budou moci provozovat dál svoji živnost nebo své podnikání. Astronomické ceny, které jsou aktuálně na trhu, velmi ohrožují jejich konkurenceschopnost,“ přibližuje Jakubský

Šetřit by se mělo pokud možno průběžně.
Lukáš Hrábek

Průmysl navíc už mnoho možností, jak ušetřit, nemá. „Všichni dokážeme ještě ušetřit, jsem o tom hluboce přesvědčený. Ministerstvo ovšem počítá s tím, že se nám podaří plošně ušetřit zhruba 15 procent energií,“ rozvádí Jakubský. „U některých oborů, kde je vysoká energetická náročnost, se ale dá šetřit opravdu velmi těžce.“

Omezování výroby kvůli nedostatku energií by mělo velký vliv i na ekonomiku. „Dopady by byly katastrofální, zastavit výrobu znamená nedozírné škody ať už přímo na technologii, nebo minimálně na materiálu. I náklady pro státní rozpočet by potom byly obrovské, protože v současné chvíli zaměstnanci odvádějí daně, sociální zdravotní pojištění. Pokud by se stalo, že naopak lidé budou muset třeba na úřad práce a budou žádat o podporu, tak ten efekt je dvojí,“ popisuje.

Omezení teploty v budovách

Na šetření by se v případě potřeby měly velkou měrou podílet i domácnosti. Připravovaná vyhláška počítá i s povinným snížením teploty vytápění v krizové situaci. „Šetřit by se mělo pokud možno průběžně a od začátku topné sezony,“ tvrdí Lukáš Hrábek, mluvčí organizace Greenpeace.

„Nesdílím názor, že je ta vyhláška ve všech směrech správná. V okamžiku, kdy ji máme jen pro krizový scénář, kdy dodávky plynu dojdou, můžeme se dostat do situace, kdy paliva budeme mít výrazný nedostatek,“ dodává Hrábek. „Budeme mít problém plynem uživit domácnosti a průmysl.“

Čtěte také

Vláda chystá úsporný tarif na energie. Mohl by lidi motivovat k šetření, myslí si energetický expert Šnobr

Problematickým se jeví i současný systém záloh, založený na průměrné spotřebě v celé konkrétní budově.

„Nejjednodušší by bylo změnit povinnost platit minimálně 80 procent spotřeby v domě. Dala by se třeba nastavit taková změna, že by se těch 80 procent nevypočítávalo z průměrné spotřeby domu, ale třeba právě z té snížené teploty, tím pádem by lidé nepřispívali sousedům na vytápění,” popisuje Hrábek.

Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Jan Burda.