Všesokolské slety: mystéria demokracie

6. červenec 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Všesokolský slet v roce 1920

Historie společných sokolských cvičení, známých jako slety, se začala psát v roce dvacátého výročí založení Sokola. Pod heslem Tužme se! se první sokolský slet odehrál na Střeleckém ostrově v Praze v červnu 1882. Tisíce diváků tehdy přihlížely sestavám, z nichž obzvláště zaujala prostná pod vedením samotného Miroslava Tyrše.

V pořadí druhý Všesokolský slet se pak uskutečnil v pražské Královské oboře jako doprovodná akce Jubilejní výstavy na konci června roku 1891. S Národopisnou výstavou lidu českoslovanského Sokolové spojili svůj třetí slet v roce 1895. Pro sletová cvičení vyžili letenskou pláň. Vůbec poprvé cvičil sokolský dorost a v samostatném cvičení se představila i sokolská jízda.

„Nedáme si diktovat, koho máme milovat,“ provolávalo Sokolstvo na adresu Gottwalda v roce 1948

Vratislav Richter zahajuje XI. Všesokolský slet v roce 1948

Zažili jste slety, nebo jen spartakiády? Hromadná cvičení lidí z nejrůznějších koutů republiky a všech generací mají svou stoletou tradici, která tento čtvrtek a pátek (5. a 6. července) vrcholí na 16. všesokolském sletu.

Na letenské pláni se konaly i další čtyři všesokolské slety, z nichž každý nabídl nějakou novinku. Tak například na čtvrtém sletu v roce 1901 návštěvníci zhlédli první cvičení žen. Pátý slet (o šest let později) považují sokolové na první „velký“. Zúčastnily se ho početné delegace ze slovanských zemí i ze západní Evropy a zámoří.

Prvně zazněly hudební doprovody ke cvičebním sestavám. Jako první slet Svazu slovanského sokolstva je označován šestý slet. Konal se v roce 1912 a firma Kinofa z něj natočila téměř hodinový film.

Bohoslužba svobody

První světová válka sletovým setkáním nepřála. Po jejím skončení a vzniku samostatné Československé republiky nebyl na pořádání společných velkolepých cvičení čas. Přišel až v roce 1920. Sedmý slet přivítal téměř milion diváků a cvičenců. Mezi hlavní cvičení sokolů se zapojila i armáda a konaly se i první středoškolské hry.

Tělocvicná budova Sokola Pražského, 1882

Od osmého všesokolského sletu v roce 1926 se hlavní cvičební dění přesunulo na velký stadion na Strahově, později nazvaný Masarykův státní stadion. Coby oslava 70. výročí založení Sokola a 100. výročí narození Miroslava Tyrše se pak konal slet devátý v roce 1932.

Jubilejní desátý slet konaný v roce 20. výročí vzniku Československé republiky, tedy v roce 1938, se stal velkolepou slavností celého národa a veliké sokolské rodiny. Z celého světa přijížděly tisíce cizinců. Přestože ale slet demonstroval sílu slovanské myšlenky, byl silně poznamenán dějinnými událostmi.

Stal se velkou manifestací na obranu republiky a demokracie proti fašismu nastupujícímu k moci v sousedním Německu, což se odrazilo zejména ve slavnostní scéně Budovat a bránit. Francouzský spisovatel Jules Romains, který byl na sjezdu přítomen, jej označil za „bohoslužbu svobody“ a „mysterium demokracie“.

Spartakiádní cvičení

Mír se ovšem udržet nepodařilo. Na deset let se také sokolům uzavřely brány strahovského stadionu. Po válce vykvetla nová naděje a Sokolové začali připravovat další, v pořadí jedenáctý všesokolský slet.

Ten se na strahovském stadionu konal polovině června 1948, bohužel již pod taktovkou komunistů, kteří se v únoru téhož roku chopili na více jak čtyřicet let moci a sokolské slety přetavili ve cvičení spartakiádní.

Unikátní zvukové záznamy ze starých sokolských sletů, vzpomínky cvičenců i něco málo ze zákulisí sletů uslyšíte v pořadu Archiv Plus.

autor: Lukáš Peška
Spustit audio

Související