Všechny kvasinky světa pocházejí z Číny, zjistili vědci
Před několika lety se francouzští vědci rozhodli rozluštit tisícovku kvasinkových genomů. Začali hledat příbuzné kmeny všude, kde jen mohly být: v pivu, chlebu a víně.
„Ale také v hnoji, na termitištích, v kůře stromů, infikovaném nehtu čtyřleté australské dívenky, fermentovaných žaludech ze Severní Koreje, koňských exkrementech, v octomilkách, lidské krvi, ropě, mořské vodě a shnilých banánech,“ vyjmenovává americký magazín Atlantic.
Pět let dva genetikové sháněli vzorky kmenu Saccharomyces cerevisiae prakticky od každého, koho potkali. Třeba od lékařů, kteří ve Francouzské Guyaně zkoumali lidské výkaly, či od mexických výrobců tequily.
Gianni Liti z francouzské Univerzity Azurového pobřeží a Joseph Schacherer ze Štrasburské univerzity říkají, že sehnat tisíc kmenů vinných kvasinek není až tak obtížné – oni ale chtěli posunout bádání dál. Šlo jim o málo známé divoké kmeny, žijící na celém světě v nejrůznějších prostředích.
A výsledek, který nedávno otiskl magazín Nature, je opravdu překvapivý. Veškerý kvas prý původně pochází z Číny. Vodítkem bylo už to, že kvasinky v Říši středu a jejím okolí jsou ze všech na světě geneticky nejrozmanitější. Sám akademik Liti už na tento fenomén narazil dříve, když s čínskými experty zkoumal kvasinkové kmeny v pralesních porostech.
O původu kvasinek
Dalekosáhlý výzkum teď potvrdil, jak výjimečný je kvas z Dálného východu. Větší rozdíly totiž existují mezi kvasinkami z Tchaj-wanu a Chaj-nanu, tropických ostrovů ležících u pevninské Číny, než mezi kmeny ze Spojených států a Evropy, které přitom dělí celý Atlantik.
„Hypotéza o čínském původu všech kvasinek je v podstatě obdobou africké hypotézy o původu lidstva,“ uvádí Atlantic. Druh Homo sapiens v Africe také zahrnoval největší genetickou rozmanitost, která se pak promítla do obyvatelstva celé planety. A podobně i kvasinky, když se šířily z Dálného východu, lidé podle magazínu „domestikovali“, aby mohli vyrábět nejznámější produkty: pivo, chléb a víno.
Překvapením bylo pro vědce i to, v čem se jednotlivé kvasinkové kmeny odlišují. Standardně se to zjišťuje porovnáním dvou stejných genů v různých kmenech kvasu. Tím vyniknou odchylky, které se nakupily v průběhu času.
Liti a Schacherer ale zjistili, že velmi často se určitý gen v genomu opakuje a tím paradoxně přispívá k větší rozmanitosti mezi kvasinkovými kmeny. Proto je takový rozdíl mezi kvasnicemi, které dají vzniknout kvalitnímu ležáku, a kmeny, které nosí na těle hmyz. Jinými slovy – nejde jen o sekvence genomu, ale i o opakování stejných částí, konstatuje magazín Atlantic.
