Vratné PET lahve? Záloha je motivace, zní z institutu. Hospodářská komora: Lepší je podpořit osvětu

Pane Mračku, proč vítáte, že vláda odmítla návrh na zavedení zálohování PET lahví a plechovek?

Jan Mraček: Jak už jsem říkal opakovaně i v tiskové zprávě, my si v Hospodářské komoře myslíme, že místo zavedení povinného zálohového systému by byla prioritní podpora a rozvoj stávajícího systému třídění komunálních odpadů, který je v České republice v evropském srovnání extrémně kvalitní. 

Čtěte také

Recyklace není jen zálohování. Odpovědnost výrobce za odpad beztak budeme muset zavést, říká ministr Hladík

Dosahujeme vysoká čísla třídění i sběru. Domníváme se, že je vhodnější investovat do osvěty, do zahušťování a modernizace stávající sběrné sítě a do třídicích technologií, to jsou optické třídící linky. Případně zohlednit inovativní nástroje, jako je třeba digitální zálohovací systém.

A ta poslední věta, kterou jsem uvedl, jasně dokumentuje, že Hospodářská komora není a priori proti zálohování, ale proti zálohování v podobě, v jaké bylo předloženo v poslaneckém návrhu.

Pane Novotný, proč přesto prosazujete zavedení zálohování v té podobě, v jaké bylo předloženo ve Sněmovně?

Petr Novotný: Aktuální systém, pokud se budeme bavit o nápojových obalech – to znamená PET lahvích a plechovkách – není pro tyto dvě komodity efektivní. Současným systémem dokážeme vybrat jen asi 70 procent PET lahví a asi 30 procent plechovek. 

V zahraničí se ukazuje, že ten systém, který máme my, to znamená založený na dobrovolnosti, vždy narazí na horní hranici efektivity, která je někde mezi 70 až 80 procenty.

Pořád tak máme 20 procent lidí, kteří odmítají z jakýchkoliv důvodů třídit. Tudíž nejsme schopni splnit cíle, které máme z Evropské unie, to znamená sbírat 90 procent PET lahví a plechovek. To je ten hlavní důvod.

Zálohování v zahraničí 

Pane Mračku, neukazují příklady ze zahraničí, kde už bylo zavedeno zálohování PET lahví a plechovek, například na Slovensku, že tam, kde takový systém funguje, je podíl recyklovaných PET lahví a plechovek podstatně vyšší? 

Mraček: Vysvětlím. Děkuji za nahrávku se Slovenskem, protože bych ho stejně uvedl. Míra třídění a kvalita systému sběru na Slovensku byla významně nižší, než je v České republice. Třicet let byla státní politika České republiky, že jsme lidi učili nosit PET lahve do žlutých kontejnerů. Lidé se to naučili a opravdu dosahujeme těch hodnot sběru jako top tři země v rámci Evropské unie.

Čtěte také

V Česku se nedaří recyklovat PET lahve a plechovky, změnit to má zálohování

Počkejte, takže popíráte to, co zaznělo od pana Novotného? Že v zemích, kde je recyklace dobrovolná, podíl recyklovaných PET lahví a plechovek narazí na určitou hranici, přes kterou už se nedostane? 

Mraček: Ta hranice může být ale plnění těch 90 procent. Já to číslo 80 procent, které uvádí pan kolega, nemám verifikované, ani jsem neviděl žádnou odbornou stať, analýzu, která by to potvrzovala.

Netvrdím, že musíme za každou cenu dojít systémem, který dnes v České republice funguje, k naplnění tohoto cíle. Chci jen diskutovat o formách případného zálohování, nebo vést seriózní debatu nad tím, jak posílit současný systém sběru.

Čtěte také

PET láhve neskončí ve škarpě, zní z ministerstva. Zálohy jsou horší než recyklace, oponuje odborník

K čemuž bohužel v době ministrování pana Hladíka v podstatě nedocházelo. A následně docházelo i k snížení čísla, kolik vytřídíme PET lahví v České republice. Protože zkrátka tento systém, který v Česku efektivně fungoval a funguje, nebyl podporován ze strany ministerstva životního prostředí.

Stojí to i v důvodové zprávě návrhu exministra Hladíka, že mimo tříděný odpad dnes skončí každá pátá láhev a že tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správným způsobem. Pane Novotný, z čeho ale vycházejí tato čísla, na která se, předpokládám, odkazujete i vy? Čím jsou podložena?

Novotný: Tato čísla nám hlásí EKO-KOM, který má na starosti sběr skrze obce. Já jen doplním příklad. Třeba v Belgii mají systém jako u nás, to znamená, že se tam sbírá dobrovolně. Akorát že ten systém je pro ně už dvacet let velice pohodlný, protože se PET lahve a plechovky sbírají přímo od domu. 

A i v Belgii, která je dávána jako příklad top země, která nejlépe třídí, zvládají vybrat jenom 80 procent PET lahví a 64 procent plechovek. To znamená, že ani po dvaceti letech toho extrémně efektivního systému nejsou schopni vysbírat více – a i Belgie uvažuje o zavedení záloh. 

Finanční motivace 

A není český model ještě lepší než ten belgický, který jste teď zmínil? Není možné, že bychom se dostali na ten recyklační cíl, na 90 procent návratnosti, i s pomocí dobrovolného systému?

Novotný: Není. Protože jak jsem říkal, podle průzkumů je v České republice 20 procent lidí, kteří netřídí a třídit nebudou. A to je podobné v celé Evropě. Tam je možná to procento trošičku nižší.

Abyste zvedli návratnost, jelikož člověk je tvor pohodlný a ekonomický, tak musíte do systému vložit nějakou motivaci. A motivací je právě ta záloha a to, že je pro člověka pohodlné ten nápojový obal vrátit. 

Čtěte také

Veronika Richterová: PET lahve nejsou odpad, je to skvělý materiál pro tvorbu

V Belgii to dotáhli do takové míry, že to sbírají dům od domu – a přesto se tam třídí jen 60 procent plechovek. Důvodem je to, že plechovky i PET lahve nejsou produkovány jenom v domácnostech, lidé si je kupují i ve městech. Potom to způsobuje littering. V Belgii mají obrovský problém s litteringem – to znamená odhozené plechovky a PET lahve ve veřejném prostoru a tak dále.

Pane Mračku, připustil byste, že finanční motivace může fungovat? Exministr Hladík to ilustruje na příkladu lahví od piva. Jejich návratnost je téměř úplná, a to díky tomu, že funguje zálohování.

Mraček: Když jsme u lahví od piva, to začalo jako dobrovolný systém. Hospodářská komora je pro, aby nápojáři zavedli dobrovolný zálohovací systém, který není obligatorně daný zákonem. A tu možnost už dnes ze zákona mají. Já se vlastně divím, proč už nápojáři nepovinný zálohovací systém nezavedli a neotestovali. Určitě jsme proti. 

A teď děkuji za nechtěnou nahrávku zase panu kolegovi s Belgií. Ano, Belgie je ve velmi podobné situaci jako Česká republika. A Belgie, ano, se domnívá, že patrně není možno čistě současným systémem třídění dosáhnout hranice 90 procent. Proto velmi aktivně zvažují zavedení takzvaného digitálního zálohovacího systému, což je verze, kterou si Hospodářská komora určitě umí představit i v České republice. 

Bylo by zavedení záloh skutečně zbytečné? A podaří se Česku i bez této motivace plnit recyklační cíle Evropské unie? Poslechněte si celou diskuzi v Pro a proti.