Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá? Nový výzkum dává odpovědi

15. srpen 2017
partnerství

Jak moc jsme vybíraví, když si hledáme svůj protějšek? Experti z Národního ústavu pro duševní zdraví a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s brazilskou univerzitou v Sao Paulu zpracovali studii zaměřenou na naše preference při výběru partnera. Jak to dopadlo, popsala v Magazínu Leonardo psycholožka Zuzana Štěrbová.

„Zaměřili jsme se na heterosexuální a homosexuální muže z České republiky a Brazílie. Otázkou bylo, jestli preferují sobě podobné partnery v osobnosti a jestli jsou jim jejich skuteční partneři podobní.“

Vědci zjistili, že i když všichni preferovali sobě podobné partnery, tak jejich skuteční partneři jim byli podobní mnohem méně.

Které vlastnosti výzkum sledoval? „Testovali jsme osobnostní charakteristiky: extroverze, svědomitost, přívětivost, otevřenost novým zkušenostem a neuroticismus.“

Podobné studie sice existují, ale jejich problém je, že testují absolutní preference, a ne ty relativní. „Tedy jestli chceme sobě podobné partnery v charakteristikách. Náš výzkum byl také jiný v tom, že se zaměřoval i na homosexuální jedince,“ vysvětlila Štěrbová.

„Zároveň jsme zkoumali nikoliv lidi ze Spojených států, tak jako většina výzkumů, ale srovnávali jsme dvě poměrně odlišné populace.“


Celkově se potvrdilo, že nejdůležitější pro výběr je podobnost v sociodemografických charakteristikách. „Ve věku, vzdělání, náboženském vyznání a postojích. Na posledním místě je fyzický vzhled, míněno v podobnosti sobě samému. Tedy vzhled hraje důležitou roli, ale vzájemná podobnost takovou roli už hrát nemusí.“

A jak se tedy liší se preference mezi Evropanem a obyvatelem jižní Ameriky? „To bylo právě velmi zajímavé, protože nebyly skoro žádné rozdíly. To ukazuje, že co se týče soběpodobnosti, tak jsou výsledky stejné, tedy že kultura nemá na výběr v kontextu homogamie de facto žádný vliv.“

Proč ale dochází k rozporu mezi přáním a realitou? „Ve výběru partnera hraje roli strašně moc faktorů,“ připomněla psycholožka. „Důvodem může být třeba to, že partnerský trh není dostatečně velký, kdy sice můžeme mít nějaké preference, ale reálně takového partnera nemusíme nalézt.“

„Dalším důvodem může být to, že lidé nad tím tak racionálně nepřemýšlejí, a výběr partnera probíhá z velké části na nevědomé úrovni.“

Ovlivňuje náš výběr i podobnost našeho partnera s našimi rodiči? „Tím že jsme si s rodiči podobní, tak se nedá rozlišit, jestli si vybíráme podle rodiče, nebo podle sebe. Ale existují studie, které potvrzují, že partneři jsou podobní rodičům opačného pohlaví ve spoustě charakteristik.“

„Zvláště v případě, že člověk zpětně hodnotí svůj vztah s rodičem jako pozitivní. Takže pokud někdo měl dobrý vztah s rodičem opačného pohlaví, tak potom si vybírá podobné partnery,“ odhalila některé ze zákonitostí partnerského výběru Zuzana Štěrbová.

autoři:Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
  • Věda
  • psychologie
  • partnerské vztahy