Vrací se to, co fungovalo po staletí, říká o současném výtvarném umění Franz

18. březen 2016

Jak se během posledního čtvrtstoletí změnil náš vztah k výtvarnému umění? Vnímá ho současná společnost jako okrasu, přívěsek, svébytnou součást uměleckého projevu, nebo jen efemerní luxus, který zajímá jen úzkou skupinu?

„Je pravdou, že sociální skupina, která vlastní kapitál, zvolna začíná přistupovat k umění jako ke komoditě,“ uvedl v Magazínu Leonardo výtvarník Vladimír Franz.

Podle něj u nás stále také přetrvává chápání umění jako nezávazné zábavy za dělnické peníze. „V tom jsme se od let 50. minulého století o moc dál nedostali.“

„Pak jsou tu lidé, kteří si svůj vztah k umění tvoří pozvolna, a to je dobře,“ dodal umělec.

Zažívá současné umění odklon od konceptuálních forem ke klasických výtvarným technikám, a zvláště k malbě?

„Jde o onen kyv kyvadla. Je to ta cesta zpátky k věcem, které fungovaly po staletí a tisíciletí, a k nim se teď lidé vrací,“ potvrdil Franz.

Ten rozeznává i „krátkodobější oblouk“ zmíněného kyvadla. „Před sto lety zde byl ten nedbalý impresionistický realismus, občas zatížený symbolismem, a paradoxně tohle je rovina, kterou mladá generace obdivuje.“

Franz souhlasí, že se umění vrací k tradičním způsobům uchopení. „Bohužel je trochu nepříjemné, že se do toho používají fotografie. Dnes se často stává, že si dotyčný promítne fotografii, a pak ji jen vybarvuje.“

Tak z obrazu vymizí boj o kompozici, boj o fyzické tělo obrazu, vysvětlil výtvarník. „To je stejné, jako by se někdo nechal vrtulníkem vyvést na vrchol osmitisícovky, tam chvíli postál, a pak o sobě vykládal, že je horolezec, který horu pokořil.“

„Je pravdou, že poté, co se z konceptualismu po 60 letech stal normální akademismus, se zase objevil zájem o malbu, a ta je manuální, a to je dobrá zpráva,“ nachází pozitivní trend v návratu ke starým formám Vladimír Franz.

autoři: mše , oci
Spustit audio