Volných parcel pro urbanistický rozvoj je v Praze neuvěřitelně mnoho, tvrdí architekt

„Nový plán je pokusem dát Praze nějakou koncepci, která je možná někde velkorysá, ale také omezená mnoha faktory,“ uvedl expert.

Podle něj jde o seriózní pokus, jak zastavit rozlézání Prahy do polí a luk, a obrácení se zpět k městu samotnému. „To mi přijde důležité.“

Problémem je, že metropolitní plán nemá nikdy plnou svobodu, musí přebírat jiné dokumenty, upozornil architekt. „A tady je ta velká nepříjemnost, že někdo projektoval železnice, někdo silnice, a plán to dnes nedokáže jednoduše změnit.“

„Metropolitní plán by měl vytyčovat hranici území, kde se v Praze dá ještě stavět, a kde už ne,“ připomněl Zima.

Že by v metropoli bylo málo míst, kde lze realizovat nové urbanistické záměry, architekt odmítá. „Volných parcel máme neuvěřitelně mnoho. To jsou kilometry čtverečních, které lze dále rozvíjet.“

Jak by podle Zimy měla vypadat stavba nových nebo renovovaných pražských čtvrtí? „Dobrým příkladem je bývalé nákladové nádraží Smíchov.“

„Je to veliká plocha, a zástavba se chystá tak, že bloková struktura naváže na okolní Smíchov, a to je pozitivní. Investor se zde vydal trnitou cestou spolupráce s mnoha architekty, protože celá struktura bude tvořena jednotlivými domy různých tvůrců.“

Naopak, za méně povedený považuje urbanista projekt Waltrovky. „Zde původně byly zajímavé průmyslové stavby, ty ale zmizely. Zbyla z nich maličká část, a vzniklo tam něco, co je seskupení spíše solitérních domů, které nepečují o veřejný prostor, který tyto domy mají mezi sebou vytvořit.“

„To jsou ty ulice, náměstí a parky. A když se město takto netvoří a nehlídáme si veřejná prostranství, tak vlastně dostaneme trochu jiné, ale stále sídliště,“ konstatoval Jaroslav Zima.