Volit od šestnácti? Vtáhněme je do veřejné sféry, navrhuje Láska. Feber: Berou vše moc emotivně
Už šestnáctiletí by mohli mít právo vystupovat na zastupitelstvech a lokální politici by jim museli na jejich podněty odpovídat. Měli by mít k tomu šestnáctiletí právo na obecní úrovni i volit? „Mladí lidé jsou spíše emotivní. Nemyslím si, že mají vytříbený politický názor,“ tvrdí Ondřej Feber (ANO). „Takhle nemůžeme posuzovat celé skupiny případných voličů,“ říká senátor Václav Láska (SEN21).
Pane Lásko, vy stojíte za senátním návrhem, který chce mladé vtáhnout do obecní politiky, a jste pro, aby směli na této úrovni i volit. Proč?
Váslav Láska (SEN21): Protože si myslím, že bychom mladé lidi měli více zapojovat do veřejného dění, zatáhnout je do toho co nejdříve.
Musím hned na začátek říct, že tohle moje přesvědčení není vůbec vedeno tím, jestli to nějak bude ovlivňovat výsledky voleb v prospěch jedné nebo druhé strany. Ta predikce by byla velmi, velmi těžká, ale to není moje motivace. Moje hlavní motivace je, abychom mladé lidi, kteří mají zájem, do veřejného dění zatáhli co nejdříve.
Čtěte také
V Poslanecké sněmovně chce tento návrh prosadit s platností od roku 2030 strana TOP 09 a chce o něm jednat s ostatními parlamentními stranami, včetně těch vládních. Současný kabinet návrh smetl ze stolu, hnutí ANO je proti. Jaký názor máte vy, pane senátore Febere? Domníváte se, že volit od šestnácti na komunální úrovni skýtá víc rizik než možných pozitiv?
Ondřej Feber (ANO): Já bych se to v první řadě trochu snažil apolitizovat a vycházet z praxe. Je mi 75 let, někdo může říci, že už do toho nemám co mluvit. Ale já si právě myslím, že mám nějaké životní zkušenosti jednak ze svého zaměstnání, jednak z třicetidvouleté praxe jako starosty obce. A myslím si, že bychom nemuseli až tak spěchat.
Nakonec se nám věk života prodlužuje a měli bychom se snažit taky trochu někdy brzdit, abychom se nevydávali do neznáma někde, kde pak nebudeme mít žádného úniku, žádnou cestu. Já bych těm mladým dal ještě fóra, ať si užijí mládí.
„Jsou emotivní“
Pane Lásko, nevydáváme se do neznáma?
Láska: Je to určitá novota, takže se do neznáma vydáváme, to nebudu rozporovat. Ale postavme si proti sobě, čeho chceme dosáhnout a jaká jsou rizika. Nejdřív ta rizika. Kde jsou rizika toho, že budou šestnáctiletí moci volit v komunálních volbách? Čeho se bojíme? Bojíme se zkreslení výsledků voleb, nebo se bojíme, že mladým zamotáme hlavu?
Čtěte také
Já bych rád věděl, v čem je ten strach, co se může pokazit, co může být špatně. Protože výhody vidím jednoznačné. Co nejdříve mladé lidi vtáhnout do veřejného života, aby nenabyli toho dojmu, že co se děje kolem nás v politice a ve veřejné sféře, se nás netýká, nemůžeme to ovlivnit, tudíž nemá cenu potom chodit k volbám ani v osmnácti.
Já tam vidím jasný zisk, který bychom tím mohli získat. A dosud mi nikdo nepojmenoval riziko. Co je rizikem toho, že necháme šestnáctileté volit v komunálních volbách?
Pane Febere, já si dovolím citát ještě jednoho politika: „Neexistuje důvod, proč by nemohli lidé v šestnácti letech rozhodovat o tom, jak bude fungovat jejich obec nebo město,“ uvedl pro prahaIN.cz šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Jaké konkrétní důvody proti můžete uvést?
Feber: Já nemám žádné důvody proti, ale vycházím, jak říkám, z praxe. Já si myslím, že mladí lidé – od těch šestnácti až, řekněme, do čtyřiadvaceti, ale máme tady nějakou zákonnou hranici, co se týče voleb, osmnáct let u nás – jsou spíše emotivní.
Sám mám vnuka, který je u nás velice často, protože studuje na konzervatoři a od nás to má mnohem blíž do Ostravy než z Beskyd, takže ho sleduji. Oni ti mladí lidé sedí hodně na sociálních sítích a velice emotivně to prožívají. Třeba na TikToku. Víme, jak se tam dá působit zejména na mladé lidi, a nemyslím si, že mají vytříbený politický názor.
Čtěte také
Co se týče zastupitelstev, které tady pan kolega zmiňoval, já proti tomu nic nemám. Ale ono to je takové, bych řekl, pro zastupitele znepříjemňující, protože mladí lidé především nemají občanskou odpovědnost, za ně zodpovídají rodiče. Nemůžou dělat některé úkony. Čili vlastně ta svépravnost je tam omezená. Tím pádem by za ně měli rozhodovat spíše ti rodiče, nebo ti nad osmnáct let, kteří už jsou úplně svéprávní.
A co se týče těch názorů, já to znám, máme například v našem zastupitelstvu se starostou – já jsem tam teď místostarosta – setkání se žáky devátých tříd, kteří mají patnáct, za chvilku budou mít šestnáct let. My sledujeme jejich názory a já myslím, že to stačí.
Skupiny voličů
Slyšeli jsme tady nějaká hlavní rizika, mají se týkat emocí, možná mentální vyspělosti, a že prý mladí lidé nemají vytříbený politický názor. Mají, nebo nemají, pane Lásko?
Láska: To je zajímavá argumentace. Pokud třeba kolega argumentuje tím, že mladí lidé, – někteří, neházejme všechny do jednoho pytle – sedí na sociální síti a nechají se ovlivňovat, tak já bych mohl použít argument, že někteří představitelé starší generace naopak sedí nad hromadnými e-maily, věří tomu, co se v nich píše, a v podstatě jenom, pardon, že použiji to slovo, papouškují to, co jim napíše jiný kamarád, nebo to, co jim přijde v těch hromadných e-mailech.
Čtěte také
Takhle nemůžeme posuzovat celé skupiny případných voličů, protože se ty skupiny jak u seniorů, tak u šestnáctiletých skládají z různých individuí a různě vyspělých jedinců. A proč, když budeme argumentovat, že někteří šestnáctiletí na to nemají, nedáme to právo ani těm šestnáctiletým, kteří na to mají?
Kdybychom tuhle argumentaci připustili, tak se pojďme bavit teda o tom – já to nechci –, jestli také není horní hranice pro to, aby lidé mohli volit, protože od určitého věku minimálně část populace už není moc způsobilá vnímat, co se ve společnosti děje, a mít, jak říká kolega, vytříbený politický názor. Už je to spíš politický názor, který jenom papouškují z hromadných e-mailů, které dostávají. Tahle argumentace není fér.
Pane Febere, volební právo není povinnost, ale možnost. Proč ji nedat těm, kdo jsou dostatečně mentálně vyspělí, v politice se orientují, veřejné dění je zajímá a chtějí participovat na chodu svých obcí?
Feber: Já se budu možná opakovat. Protože mladí lidé ještě nemají žádné zkušenosti, ještě neprošli životem, spoléhají na své rodiče, protože ti rodiče za ně nesou zodpovědnost. Myslím, že prostřednictvím právě těch, kteří už mají osmnáct let, se mohou ventilovat.
Nakonec jsem to tady řekl, že bývají schůzky, například u nás v obci bývají schůzky s patnáctiletými, kde si vyměňujeme názory, kde nasloucháme jejich názorům.
A já zase se budu opakovat, řeknu, že skutečně se tam jedná většinou o ten emotivní život. Já jim to neberu, ať si toho užijí co nejdéle. Ale co se týče rozhodování o osudu do budoucna, tak si myslím, že náš právní řád to má dobře uspořádané a že to, co funguje, bychom neměli měnit.
Co by schválení takové změny znamenalo pro jednotlivé politické strany? Poslechněte si celé Pro a proti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
