Volby v Německu: Islamofobní AfD proti sobě mobilizuje muslimské voliče
Jednoznačným favoritem nedělních parlamentních voleb v Německu je opět křesťanskodemokratická formace CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Analytici, kteří tvrdili, že Merkelová ve volbách doplatí na migrační krizi, se zřejmě zcela minuli v odhadu. Jak se zdá, pro většinu Němců není příchod uprchlíků klíčové téma. Předvolební odhady slibují její straně kolem 35 procent hlasů.
Sociální demokraté Martina Schulze tak zřejmě opět zůstanou ve stínu. Ještě na začátku letošního roku se sice v průzkumech drželi na stejné úrovni jako CDU/CSU, několikrát dokonce vedli, během jara a léta ale přišel postupný úpadek. Současné odhady předpovídají SPD volební zisk mezi 20 až 25 procent.
Mezi další strany, které mají šanci se dostat do parlamentu s voličskou podporou kolem deseti procent, patří důsledně levicová Die Linke, liberálně pravicová FDP, Zelení a nově také Alternative für Deutchland (AfD), tedy Alternativa pro Německo. Právě ta se snaží vytěžit politické body z migrační krize a rozdmýchává islamofobní nálady. Jak si ale všímá německá stanice Deutsche Welle, je otázkou, jestli se straně tato strategie vyplatí.
Vymyšlené no-go zóny
Alternativa pro Německo postupně mění taktiku. Původně vznikla jako antievropská strana, která bojuje proti Evropské unii, během migrační krize se ale zaměřila na protesty proti příchodu uprchlíků. Teď posunula rétoriku dál a varuje před nárůstem kriminality. Tu přímo spojuje s islámem, jehož nedílnou součástí je údajně nenávist k západu a jeho hodnotám.
Příkladem této rétoriky může být pondělní prezentace AfD v Berlíně. Zastánce tvrdé linie Alexander Gauland na ní definoval islám jako politický fenomén, který není součástí Německa. Jeho kolegyně Alice Weidelová mluvila o kriminalitě běženců a vzniku údajných no-go zón v Německu. Volala po zavedení drakonických bezpečnostních opatření.
Když měla na dotaz novinářů vysvětlit, kde se v Německu no-go zóny – tedy oblasti, kde se nedodržují zákony a kam se neodvažuje chodit ani policie – jmenovala Weidelová náměstí Kottbusser Tor v Berlíně blízko populárního Kreuzbergu, kde žije hodně příslušníků turecké komunity.
Faktem ovšem je, že v oblasti policie naopak posílila svoji přítomnost, kriminalita tam v roce 2017 klesla a na místě fungují obchody, bary, zeleninový trh i hostel pro turisty. Těžko si představit, že by takto vypadala no-go zóna. AfD ale sází na to, že zkazky o kriminalitou zmítaném Kreuzbergu budou rezonovat u těch, kdo nemají s realitou velkých měst žádné zkušenosti.
Preference strany, které se jednu dobu pohybovaly kolem 15 procent, letos výrazně poklesly. Počet žadatelů o azyl se začal zmenšovat a zdá se, že hlavní nápor uprchlické krize se podařilo zvládnout. Krajně pravicoví populisté tak podle Deutsche Welle museli změnit strategii a zaměřit se na islamofobii. Tón AfD se prý přitom stává den ode dne agresivnějším.
Tato strategie se ovšem straně nemusí vyplatit, jelikož proti sobě mobilizuje 1,5 milionu muslimů, kteří mají v Německu volební právo. Podle Sulaimana Wilmse z novin Islamische Zeitung nevěnují německá média radikalizaci AfD dostatečnou pozornost, prohlášení straníků jsou prý přitom stále kontroverznější. „V posledních týdnech jsme svědky permanentního překračování hranic a prolamování tabu v tom, kam až jsou ochotni zajít,“ řekl Deutche Welle Wilms.
Muslimové nejsou monolit
Předseda Ústřední rady muslimů v Německu Aiman Mazyek s ním ale nesouhlasí. AfD se prý příliš nevyvíjí, jen média teď postupně s překvapením zjišťují, jak moc ultrapravicová tato strana ve skutečnosti je. „Vždycky to byli radikálové. Je to ultrapravicová strana a její součástí jsou i neonacisté a další extrémisté,“ tvrdí Mazyek.
Podle něj populisté navazují přímo na bývalé ultrapravicové strany, jako byla Národnědemokratická strana Německa NPD. „Snaha o rozdělení společnosti na muslimy a nemuslimy byla vždy oblíbená strategie extrémní pravice a AfD tuto rétoriku zcela převzala. Už dávno jsem předpovídal, že se posunuje stále více doprava a pokusí se národovce nahradit,“ říká Mazyek.
Současná AfD je ale ve skutečnosti akceptovaná mnohem víc, než kdy byli staří národovci, píše Deutsche Welle a dodává, že muslimy to z pochopitelných důvodů děsí. AfD prý zarputile odmítá vést jakýkoli dialog s muslimskou komunitou a její podporovatele nezajímá rozdíl mezi prezentovanými stereotypy o muslimech a skutečnou realitou jejich životů. Příznačné pro tuto logiku je, že je Alternativa pro Německo nejpopulárnější v bývalém východním Německu, kde žije muslimů minimum.
Přitvrzení protimuslimské rétoriky se ale AfD nemusí vyplatit. Muslimové v Německu nikdy nevolili nějak organizovaně, protože tvoří velice různorodé komunity. Vykreslování islámu jako jednolitého monolitu může ale vést k tomu, že spojí všechny muslimy dohromady, všímá si Deutche Welle.
A informuje, že Ústřední rada muslimů mimo jiné připravila na tento víkend kázání s názvem „můj hlas se počítá“, které vnímá účast ve volbách jako náboženskou povinnost.
„Jako muslimů se nás tyto volby přímo dotýkají. Naše náboženství se stalo tématem stranické politiky. Bohužel – jak všichni víme – je zde i strana, založená na xenofobii a vyvolávání obav z islámu. Nemůžeme si stěžovat na ultrapravicový populismus zaměřený proti muslimům, pokud nebudeme schopní alespoň dojít k volbám,“ píše se v kázání, které včera zaznělo v řadě německých mešit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
