Volby v Drážďanech posílily pozici Angely Merkelové

4. říjen 2005

"Nejde o mé nároky a už vůbec ne o moji osobu. Jde o politický nárok mé strany na vedení a o tom může rozhodnout pouze stranické vedení. Budu akceptovat každé rozhodnutí, protože jsem přesvědčen, že jde o to, aby pokračoval mnou zahájený reformní proces." Tato slova pronesl včera Gerhard Schröder krátce před zasedáním špiček sociální demokracie.

Zároveň dodal, že nechce stát v cestě vytvoření stabilní vlády. Konečné slovo o tom, zda bude SPD nadále trvat na jeho kandidatuře na post kancléře, tak Schröder nechal na svých spolustranících.

A ti ho nezklamali. Šéf sociálních demokratů Franz Müntefering včera v podvečer, po zvláštním jednání vedení své strany, oznámil, že SPD nadále trvá na tom, aby se příští německý kancléř jmenoval Gerhard Schröder. Současně ale Müntefering upozornil na to, že před zahájením oficiálních koaličních jednání odmítá jeho strana definitivní rozhodnutí o tom, kdo by měl být kancléřem. Již zítra se v Berlíně sejdou špičky SPD a unionistických CDU/CSU, aby navázaly na sondážní rozhovory z minulého týdne, a dále diskutovali o možnosti vytvořit velkou koalici.

Schröderovo prohlášení o tom, že je ochoten se vzdát svého osobního nároku na kancléřský post, nepřišlo jako blesk z čistého nebe. V drážďanských dodatečných volbách do spolkového parlamentu, které se v neděli v sasské metropoli konaly z důvodu úmrtí kandidátky NDP s dvoutýdenním zpožděním, získala CDU Angely Merkelové jeden dodatečný mandát. Svůj náskok tří křesel v Bundestagu tak unionisté v neděli zvýšili na čtyři. Celkem má nyní CDU a CSU v dolní komoře parlamentu 226 poslanců, SPD zastupuje nadále 222 zákonodárců.

Ačkoliv bylo předem jasné, že hlasy 219 000 oprávněných drážďanských voličů nemohou konečný výsledek parlamentních voleb nijak výrazně zvrátit, doufali politici i voliči v to, že nedělní volby přece jen o něco vyjasní patovou politickou situaci v Berlíně. Mnozí pozorovatelé hlasování v Drážďanech dokonce označovali jako "malé kancléřské volby". Zisk jednoho dodatečného mandátu pro CDU znamená psychologické vítězství. Významní představitelé této strany proto výsledek hlasování interpretovali jako posílení pozic Angely Merkelové coby kandidátky na úřad kancléřky a vyzvali Schrödera, aby se vzdal nároků na tento post.

Převážně touto optikou na drážďanské volby nahlíží také dnešní německý tisk. Podle Leipziger Volkszeitung se Schröder konečně vrátil do reality. Jeho prohlášení, že netrvá na své kancléřské kandidatuře, deník označuje jako pozdní pochopení skutečnosti, že volby nevyhrál on, ale Angela Merkelová. Také list Sächsische Zeitung je přesvědčen, že zisk dalšího mandátu posiluje nárok předsedkyně CDU na křeslo kancléřky. "A svými včerejšími slovy to Schröder de facto uznal," soudí drážďanský deník.

A jak se bude situace vyvíjet dál? "Vše směřuje k vládě Unie a SPD," píše Die Welt. Mnohé německé noviny předpovídají, že SPD nyní bude takticky vyjednávat a snažit se získat od CDU výměnou za odstoupení Schrödera jako kancléřského kandidáta maximum ústupků. Například podle Badische Zeitung je však nepravděpodobné, že by sociální demokraté šli až tak daleko, aby po obětování Schrödera podmínili vytvoření velké koalice také odstoupením Angely Merkelové jako kandidátky na premiérský post. "Schröderova éra se chýlí ke konci - pokud ovšem současný kancléř nevstoupí do případné vlády velké koalice jako vicekancléř," konstatují dnes Süddeutsche Zeitung.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.