Volby nejsou dopis Ježíškovi. Politik není člověk, se kterým byste rádi šli na pivo, říká komentátor Šídlo

Všichni hosté veřejné debaty o lídrech 21. století

Jak vypadá typický lídr dnešní doby a proč slaví úspěch osobnosti, jako jsou americký prezident Donald Trump, britský premiér Boris Johnson nebo český předseda vlády Andrej Babiš? Odpovědi na tyto otázky hledali diskutující v další ze série veřejných debat Českého rozhlasu Plus.

„Heslo ‚bude líp‘ se spoustě lidem trefilo do nálady. Andrej Babiš má velké štěstí, že za svou politickou kariéru zatím nemusel dělat žádné nepopulární rozhodnutí. Vládne v období ekonomického růstu a lidé objektivně cítí, že se mají lépe,“ říká šéfkomentátor zpravodajského serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Vzestup politiků, jako jsou Andrej Babiš nebo Donald Trump, podle něj umožnila celá řada věcí. „Ovšem hlavně jim to umožnili jejich soupeři. Za normálních okolností by tito politici, řekněme ještě před 10 lety, neměli šanci,“ myslí si Šídlo.

Dnes se ale stále více voličů rozhoduje čistě pragmaticky. „Dříve jsme měli povědomí o tom, jaké ideologie daná politická strana zastupuje. Tohle hodnotové síto se ale vytrácí. Lidé volí to, co jim přinese největší materiální užitek,“ popisuje situaci Anna Shavit, expertka na politický marketing z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

S tím souhlasí také socioložka Markéta Sedláčková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Tradice toho, že dědeček byl sociální demokrat, tatínek byl sociální demokrat, a tak i já jsem celý život sociální demokrat, patří do starého světa.“

Více populismu. Opravdu?

Stále častěji se o současných politických vůdcích mluví jako o populistech. Profesor politologie, Bořivoj Hnízdo z Metropolitní univerzity Praha ale s tímto označením nesouhlasí: „Ať si každá strana sáhne do svědomí, jestli se někdy před volbami neuchyluje k populismu. Někteří lidé dnes toto označení spíše používají ve chvíli, kdy nemají argumenty.“

„Volby nejsou dopis Ježíškovi. A politik není člověk, se kterým byste rádi šli na pivo. I Miloš Zeman byl v 90. letech označován za populistu. V politice ale zkrátka platí, že některé věci slibujete, i když dopředu víte, že je nesplníte,“ připomíná Šídlo.

Emoce na prvním místě

Svět kolem nás výrazně v posledních letech ovlivňují sociální sítě. A politika v tomto směru není výjimkou. „Forma vítězí nad obsahem. Dneska je hrozně silný první dojem. A i když víme, že obraz, který nám podsouvají sociální sítě, je často výrazně přibarvený, stejně v nás vyvolává mnohem silnější emoce,“ říká socioložka Sedláčková.

„Když si ráno otevřu noviny, z titulků se dočtu, že jsme v krizi. Amerika končí, protože Trumpa nemá nikdo rád. A ve Skandinávii se vše hroutí. To v nás vyvolává negativní pocity a ty mohou vést k ukvapenému jednání. Možná by bylo lepší víc číst noviny a méně o nich diskutovat,“ dodává Anna Shavit.

Poslechněte si celou veřejnou debatu Českého rozhlasu Plus a dozvíte se mimo jiné také to, zda je demokracie u nás v ohrožení, proč je podle profesora Hnízda dobré vidět svět kriticky, nebo jaký konec věští současné vládě komentátor Šídlo.

Hosty veřejné debaty byli:

Jindřich Šídlo, šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy 
Jana Plodková, herečka 
Anna Shavit, expertka na politický marketing, FSV UK
Markéta Sedláčková, socioložka, FF UK
Bořivoj Hnízdo, profesor politologie, MUP

Moderoval Michael Rozsypal

 

autoři: Michael Rozsypal, Ondřej Skácel|zdroj: Český rozhlas

Související