Vojtko: Rozchod bolí, protože si musíme znovu utvořit identitu. Zůstat spolu kvůli dětem není dobře

12. říjen 2025

Rozchod je nedílnou součástí našich životů, konec romantického vztahu někdy zažije většina z nás. Pojí se často s negativními pocity, může nás ale také něco naučit. „Láska není emoce, je to velmi složitý proces, který mě něco naučil. A já si to můžu zachovat a dál s tím pokračovat do jiného vztahu,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko a doplňuje: „Víme, že při rozchodu se velmi rychle aktivují určité části mozku, které jsou spojené se závislostí.”

Proto s sebou rozchod může přinést i silnou touhu bývalého partnera nebo partnerku znovu vidět. Spolu s pocity závislosti se v mozku po ukončení vztahu aktivuje také strach z odcizení. 

Čtěte také

„Při rozchodu zažíváme nejen mentální, psychickou bolest, ale opravdu i fyzickou. Tělo reaguje fyzicky,” vysvětluje Vojtko. 

V takové situaci až nespíme, nemáme chuť k jídlu a jsme ve stresu. A to často dlouhodobě, navzdory tomu, co od nás vyžaduje společnost, všímá si terapeut: „Rozchod nezpracováváme během jednoho dvou dnů, což po nás bohužel společnost a sociální sítě chtějí – abychom se rozchodu zbavili velmi, velmi rychle.” 

Vypořádávání se s ukončením romantického vztahu může trvat mnohem déle. Pokud se ovšem negativní emoce časem ještě prohlubují a ztrácíme motivaci k čemukoli, je to podle terapeuta silným signálem k vyhledání pomoci.

První rozchod 

Prvním rozchodem si někteří projdou už v pubertě, kdy se jejich identita teprve utváří. Právě vztahy přitom ovlivňují i to, jak vnímáme sami sebe. 

Čtěte také

„Najednou si musím znovu říct, kdo to teda jsem a já to ještě vůbec nevím,” popisuje Vojtko. „Děje se nám to i v dospělosti, že rozchod po deseti dvaceti letech je opravdu bolavý, protože si musím znovu vybudovat svoji identitu.” 

Zůstat kvůli dětem? 

Někteří partneři místo rozchodu zůstávají v nefunkčním vztahu, často kvůli dětem. „Ukazuje se, že zůstávat kvůli dětem v partnerství, které nefunguje, prostě není dobře,” upozorňuje párový terapeut. „Podléháme celospolečenskému narativu, že nukleární rodina je svatá a nesmí se nikdy rozpadnout.” 

Jenže Děti podle něj neshody mezi rodiči stejně vycítí. Do dospělosti si pak mohou odnést i pocit viny. 

„Za sedmnáct let praxe terapeuta jsem potkal několik dospělých lidí, kteří prožívali bolest, deprese, úzkosti a zjistili, že jim rodiče řekli: ‚My jsme se nerozešli kvůli tobě.‘ A teď si na terapii řeší tu vinu, že já jsem jako dítě zkazil mým rodičům život.” 

Čtěte také

Podle terapeuta se ukazuje, že budeme žít v několika kratších monogamních vztazích, které nebudou nutně na celý život. Rozchodem si tak párkrát projde většina lidí. 

„Romantický narativ nám říká, že když se s někým rozloučím, tak si mám lásku k tomu člověku vytrhat ze srdce, vůbec ji nemít, abych byl připravený na novou,” popisuje Vojtko jeden z častých mýtů. Nový vztah přitom můžeme začít kvalitněji budovat i tím, že si ponecháme části vztahu předchozího. 

„Láska není emoce, je to velmi složitý proces, který mě něco naučil. A já si to můžu zachovat a dál s tím pokračovat do jiného vztahu,” vysvětluje párový terapeut Vojtko a dodává: „Nebojte se mít vztahy. I rozchod, ta bolest, jednou skončí.” 

Co můžeme rozchodem získat? Proč je pro některé páry dobré vstoupit dvakrát do stejné řeky? A jak a proč o rozchodech mluvit s dětmi? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.

autoři: Šárka Fenyková , jud

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.