Voděodolný a účinný i proti bakteriím. Takový bude nový hemagel, který vyvinuli čeští vědci

8. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V lékárně

Čeští vědci vyvinuli novou generaci hemagelu, který urychluje hojení ran. Na rozdíl od svého čtvrtstoletí starého předchůdce působí nový přípravek i na chronické rány, jako jsou třeba bércové vředy. Odborníci z Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH) Akademie věd zároveň vyvinuli i unikátní hojící sprej, který je voděodolný, a rána se nemusí ani přelepovat.

„Není to nutné, protože po nastříkání se rána nemáchá a nemaceruje, zůstává suchá a daleko lépe se zahojí. Máme to vyzkoušeno na našich kolezích, opravdu to tak funguje,“ s úsměvem říká vedoucí výzkumného týmu ÚMCH Zdeňka Sedláková, že v tomto případě odborníci novou látku nejen vyvíjeli, ale ve finále i testovali.

Čtěte také

Na rozdíl od běžně dostupných sprejů na povrchové rány je tento unikátní v tom, že odolává vodě a zároveň působí protizánětlivě. A to díky nově vyvinuté polymerní síti. 

„To je polymer, který je určen na dávkování pomocí mechanického aplikátoru. Nastříkne se na ránu a po zaschnutí, což je velmi rychlý proces, se na ní vytvoří velice tenounká, voděodolná prodyšná vrstva. Ta je transparentní, takže přes to krásně vidíte, jak rána se hojí.“

Hydrofilní gel s polymerní sítí

Základem původního hemagelu je stejná látka, jakou použil profesor Otto Wichterle na kontaktní čočky. Jde o poly(2-hydroxyethylmethakrylát).

Čtěte také

Do něj jsou zabudovány stéricky stíněné aminy, které odstraňují volné kyslíkové radikály vznikající v ráně – a tím urychlují hojení.

„Hemagel je hydrofilní gel, obsahující polymerní síť, která je rozbotnatlá a obsahuje látky, která jsou schopny vychytávat škodlivé kyslíkové radikály,“ přibližuje princip Sedláková.

„Tím, že je hydrofilní, je schopný podporovat mokré hojení rány, protože zabraňuje vysušování a vzniku strupu. Zároveň do sebe odčerpává exsudát, který obsahuje škodlivé toxiny, čímž také napomáhá hojení rány.“

To si asi vyzkoušel nejeden z nás, aniž by tušil, že místem narození hemagelu byl před čtvrtstoletím právě Ústav makromolekulární chemie AV. Tento gel na rány si získal velkou oblibu u nás i v zahraniční a na licencích přinesl ústavu desítky miliónů korun, které šly zpátky do vědy. Například i na vývoj nové generace tohoto zdravotnického prostředku, který má unikátní dvojitou polymerní síť.

„Náš nový polymer je tvořen takzvanou interpenetrující sítí, to znamená, že tam jsou dvě sítě. Jedna obsahuje vychytávač škodlivých kyslíkových radikálů, tedy potlačovač zánětů. Druhá obsahuje látku, která je schopna potlačovat bakteriální osídlení rány,“ říká Sedláková.

A právě tímto druhým účinkem se liší nový hemagel od toho klasického a je tak vhodný i pro léčbu chronických ran, jako jsou bércové vředy, proleženiny nebo kožní defekty u pacientů s diabetem.

Český patent

Oba nové polymery jsou chráněny českým patentem a teď se pracuje na patentech zahraničních. U první generace hojivého gelu trvalo pár let, než se začal komerčně vyrábět. To by tentokrát podle ředitele Ústavu makromolekulární chemie Jiřího Kotka mělo být jednodušší, protože mohou navazovat na předchozí zkušenosti.

Čtěte také

„Samozřejmě očekáváme, že všechno bude rychlejší, protože společnost VH Pharma je naším tradičním strategickým partnerem a na vývoji spolupracujeme už několik let, takže by mělo jít všechno snáze,“ věří.

Zmíněný hydrogel HEMA, tedy poly(2-hydroxyethylmethakrylát), má velmi široké využití. Může mít formu akrylátových barev nebo lepidla, mohou se z něj vyrábět protipožární skla anebo restaurovat historické materiály.

Díky své výborné kompatibilitě s lidskou tkání je ale hodně využívaný v lékařských aplikacích, ať jde o kontaktní čočky, implantáty anebo právě hojivé gely.

„Je to zdravotnický prostředek, který se nevstřebává do organismu, nemá žádný systémový účinek na organismus a neustále zůstává pouze na povrchu rány, kde dlouhodobě působí. Stejně jako klasický hemagel jsou i tyto nové gely vhodné pro kohokoli, protože nemají žádné škodlivé vedlejší účinky,“ uzavírá Zdeňka Sedláková.

V audiozáznamu si můžete poslechnout reportáž Evy Kézrové.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související