Vlastníci, nájemníci a politici

Pravicová ODS je spokojená, protože preferuje zákon o skutečné deregulaci nájemného, a spokojenost KSČM vyplývá z toho, že vládní návrh naopak považovala za tvrdý vůči nájemníkům. Ani vládní koalice se ovšem nakonec nezlobí. Místo zákona, který za rok, co ležel ve Sněmovně, zestárl, prý připraví aktuálnější a lepší náhradu. A aby spokojenost byla dokonalá, lídři koaličních stran se mohli po fiasku vládního návrhu s úlevou shodnout, že o nějaké vládní krizi nemůže být řeč. Díky tomu, že si někteří opoziční poslanci odpustili zahraniční cesty a rafinovaně přišli do práce, ocitla se koalice nečekaně v menšině. Lepší alibi si ani nemohla přát.

Co poněkud kazí idylu kolem zamítnutí zákona, je to, že opět nic nevyřešilo. Napětí mezi vlastníky, kteří často nejsou schopni z nízkých nájmů opravit domy, a mezi nájemníky, kteří v mnoha případech vidí černě svou schopnost platit vyšší nájem, přetrvává a stát tomuto konfliktu dvou skupin občanů nadále bezradně přihlíží. Zákonodárcům se na jedné straně nedaří zákonem garantovat tržní prostředí, na druhé pak neumějí kompenzovat tvrdost, s jakou dopadá na chudé. Tato situace trvá od roku 1993 bez ohledu na to, které strany zrovna vládnou a které jsou v opozici. Jedenáct let poslanci doufají, že se možná problém vyřeší bez nich, jaksi sám od sebe. Tomu ale nic nenasvědčuje.