Vlakem do záhadného Machu Picchu
Machu Picchu je ztracené a znovunalezené město Inků. Dodnes se nad ním vznáší řada tajemství, která přitahují v průměru dva tisíce návštěvníků denně. V kečuánštině znamená Machu Picchu Starý vrch. Jak se na něm žilo a co přesně se v ruinách předkolumbovského města v peruánských Andách nacházelo, dodnes nikdo přesně neví.
Bájné incké město ztracené v horách tvoří pozůstatky chrámů, paláců a teras. Leží v nadmořské výšce 2400 m nad mořem a dostat se na něj dá dvěma způsoby: čtyřdenním pěším pochodem po incké stezce anebo vlakem, který jede z Cuzka, tehdejšího centra incké říše, do Aquas Calientes, vesnice ležící osm kilometrů pod Machu Picchu. Na nádraží v Cuzcu vítají tanečníci v tradičních kostýmech, které doslova hrají barvami.
Vlak jede z Cuzca k Machu Picchu téměř čtyři hodiny. Cestou míjí plantáže kukuřice nebo brambor, kterých se v Peru pěstuje neuvěřitelných dva tisíce druhů. Během devadesáti kilometrů musí vlak překonat velký výškový rozdíl, ovšem směrem dolů. Zatímco Cuzco leží v nadmořské výšce 3400 metrů, vlakové nádraží pod Machu Picchu je pouhé 2000 metrů nad mořem. Vlak proto cestou musí hodně klesat.
Železnice je však na to připravena, vysvětluje Gary, jeden ze stevardů ve vlaku: "Všechny vlaky v Jižní Americe sjíždějí do údolí a kaňonů díky speciálnímu přepínacímu systému. Klesají tak, že jedou chvíli dopředu a chvíli couvají a v mezičase vždy přepínají na jiný podvozek podle toho, jestli se potřebují dostat nahoru, anebo dolů."
Posledních 400 výškových metrů se dá překonat pěšky nebo místních autobusem. Ten už zastaví přímo před branami místa, jehož historii nikdo přesně nezná. Incké stavby ležely dlouho bez povšimnutí ukryty v horách, než je v roce 1911 objevil Američan Hiram Bingham.
Jeho prvenství však bývá často zpochybňováno, připomíná Garry: "Existují nové záznamy, které ukazují, že před Binghamem už Machu Picchu odhalili evropští objevitelé, například Němec Augusto Berns, který byl hledačem pokladů a zřejmě prvním objevitelem Machu Picchu. Berns podle dostupných informací Machu Picchu prozkoumal a odvezl část inckých pokladů do Německa. Později dělali to samé i místní lidé, kteří se snažili prodat předměty nalezené v ruinách turistům hledajícím ztracené město Inků v džungli."
Podle archeologů byly incké stavby postaveny zřejmě kolem roku 1450, kdy se říše Inků rozšiřovala a podrobovala si okolní indiánské národy. Zhruba o sto let bylo ovšem město údajně znovu opuštěno. Dodnes nikdo přesně neví, k čemu přesně sloužilo. Teorií je několik, vysvětluje Carlos, který po této nejslavnější incké památce dlouhá léta provádí.
"Někteří lidé si myslí, že šlo o město. K této teorii se přikláněl i Hiram Birgham. Odborníci dnes ovšem říkají, že to zřejmě byla špatná interpretace. Podle jejich názoru bylo Machu Picchu pravděpodobně poutním místem. Existují také teorie, podle kterých šlo o místo, na kterém žily vyvolené ženy. Jiní zase tvrdí, že šlo o město určené aristokracii, konkrétně králům a královnám. Nikdo přesně neví, k čemu Machu Picchu opravdu sloužilo, protože v předkolumbovských časech místní obyvatelé ještě nepoužívali písmo," upřesňuje Carlos.
Dnes zbyly z Machu Picchu jen úchvatné ruiny, postavené z přesně opracovaných kamenů bez použití jakéhokoliv pojiva, které jeho minulost neprozradí. Neporušeny zůstaly už více než 500 let.
