Vládnutí je Lukašenkova droga, jediný smysl života, vysvětluje zástupkyně Bělorusů Kovářová Tichanovič

17. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Běloruský prezident Alexandr Lukašenko

Končí v Bělorusku 26letá éra vládnutí Alexandra Lukašenka, nebo skončí demonstrace a tamní prezident dál zůstane u moci? A pomůže Moskva běloruskému diktátorovi? Nejen tyto otázky zodpoví hosté Speciálu Českého rozhlasu Plus a Radiožurnálu.

„Demonstrace byla asi největší v moderní historii Běloruska. V Minsku bylo 100 až 200 tisíc demonstrujících a přibližně tolik v regionech,“ říká o nedělních událostech v běloruské metropoli novinář Stanislav Ivaškievič.

Čtěte také

Atmosféra nedělní demonstrace podle něj byla oslavná. „Hodně lidí cítilo, že jde o vítězství opozice, i když to vítězství zatím není. Byla tam festivalová nálada. Zatím není vůbec vidět na demonstrujících únava, spíš je nedělní demonstrace ještě více energizovala,“ popisuje Ivaškievič.

Také na rozdíl od předchozích dnů byla policejní přítomnost na demonstracích menší. K protestům se navíc přidaly největší podniky v zemi, i když zatím nejde o generální stávku.

Nezvyklou policejní brutalitu, které byli účastníci protestů svědky i oběťmi v minulých dnech, publicista svaluje na to, že Lukašenko se cítí ohrožen. „Hodně lidí sice říkalo, že volby jsou jim fuk, ale rozhořčilo je to, že jednotky OMON bili lidi na ulici, včetně žen a dětí. Nebo že zbily osazenstvo baru,“ vysvětluje Stanislav Ivaškievič.

Just: Kreml zatím vyčkává

Publicista a spolupracovník Českého rozhlasu v Moskvě Jiří Just soudí, že zatím je Kreml ve věci Běloruska zdrženlivý.

„Vyčkává, co se bude dít v zemi. A co se bude dít s Alexandrem Lukašenkem. Není slyšet, že by se Rusko vyjadřovalo k protestům. Pomoc z Ruska by měla podle tiskové služby ruského prezidenta přijít jen v případě, že by na Bělorusko zaútočil někdo z vnějšku,“ říká.

Minsk teď spekuluje na své dobré postavení s Ruskem a snaží se z toho „vytřískat“ co nejvíce dividend.
Jiří Just

„Státní média v Rusku vystupují proti protestům, proto se Rusko také obává protirežimních demonstrací. Poukazují také, že v Bělorusku dochází k manipulacím ze strany Západu, který se prý snaží podporovat protivládní protesty,“ popisuje ruský pohled Jiří Just.

Zlomí Lukašenkovi koronavirové krize?

„Lukašenko v pondělí navštívil v Minsku jednu velkou továrnu. Letěl ale z Minsku do Minsku vrtulníkem, takže slábne, ztrácí jistou, dokonce se přímo bojí,“ upozorňuje zástupkyně Bělorusů v Radě vlády pro národnostní menšiny Alena Kovářová Tichanovič.

Čtěte také

Přesto ale prezident dále neustupuje ze své pozice. „Nikdo nečeká, že sebere zbytky svědomí a odstoupí. Vládnutí je Lukašenkova droga, je to celý smysl jeho života a tento rozmar mu zajišťují silové složky, takže není tak slabý, jak se někomu zdá,“ zdůrazňuje.

Analytička Asociace pro mezinárodní otázky Tereza Soušková potvrzuje, že na protivládní demonstrace přišlo rekordní množství lidí. „Každou hodinu se přidává více a více lidí, dokonce i velké podniky vyhlašují stávky, učinili tak i zaměstnanci státní televize.“

Z Lukašenka je cítit, že se bojí, že se mu bortí půda pod nohama. A on neví, jak to zastavit, jak adekvátně reagovat.
Tereza Soušková

Běloruskému prezidentovi tak už prý zbyly jen projevy, které jsou pro smích. „A také hrozby vnějším nepřítelem a pomocí od Ruska,“ tvrdí analytička.

Kovářová Tichanovič dodává, že všechny silné postavy opozice jsou v současnosti ve vězení. „Takže protesty jsou decentralizované, ale našli se mezitím noví lídři, třeba vůdci dělnických stávek,“ říká.

Čtěte také

Svjatlana Cichanouská v pondělí oznámila, že je připravena převzít odpovědnost a jednat jako národní vůdce. „Její pozice je však oslabena tím, že se právě nachází v Litvě. Takže nevíme, jestli bude schopna vést protesty na dálku. Uvidíme,“ shrnuje Alena Kovářová Tichanovič.

Soušková odhaduje, že velký nárůst podpory opozici a stávkujícím souvisí především s tím, jak Lukašenko zanedbal koronavirovou epidemii v zemi a jaké ekonomické dopady epidemie měla.

„Řekla bych, že právě tato situace nějak otevřela oči i těm, kteří se dříve o politiku nezajímali nebo měli pocit, že se jich netýká. Najednou viděli, že je stát nechal napospas, a viděli, že se politika může dotknout úplně každého,“ konstatuje Tereza Soušková.

Intervence Moskvy?

V Grodnu, které je blízko polských hranic, začínají v pondělí náhlé vojenské manévry běloruské manévry. Právě ohrožení ze Západu a Pobaltí je častým rétorickým obratem, který v posledních dnech zaznívá z Lukašenkových úst.

„Jeden z polských komentátorů nevylučuje, že by se běloruský prezident mohl pokusit vyvolat nějaký menší incident, aby tím zdůvodnil, že potřebuje oficiální ruskou vojenskou pomoc,“ dodává varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Marin Dorazín.

Čtěte také

Polsko má početnou běloruskou menšinu. „Z Polska také vysílá rádio do Běloruska, studují zde běloruští studenti. Polský Sejm odsoudil zásah Lukašenkových ozbrojených sil proti demonstrantům.“

„Polská vláda hned vyčlenila 300 milionů korun na pomoc politickým vězňům, zraněným a rozvoj nezávislých médií v sousední zemi. Také prý umožní Bělorusům, kteří utečou do Polska, pracovat v zemi,“ doplňuje Dorazín.

Štětina: Moskva hodí Lukašenka přes palubu

Novinář, bývalý europoslanec i senátor Jaromír Štětina věří, že vše záleží na tom, jestli se běloruská revoluce bude dál pokračovat v duchu Sametové revoluce z roku 1989 nebo Oranžové revoluce z roku 2004 na Ukrajině.

„Obávám se, že klid a kázeň, kterou Bělorusové projevují, může brzy skončit, protože místní bezpečnostní a tajné služby dokonale ovládají provokace. Někoho zabít a svrhnout to na revoluci, by nebylo nic těžkého,“ varuje Štětina.

Čtěte také

Štětina věří, že události v Bělorusku nevyhovují Putinovi. „Tomu se pod rukama rozpadá jeho sen o Sovětském svazu. Ukrajina se mu už vymkla, takže zbývá Moldavsko, ale to je malá země. Proto také věřím, že jednou k nějakému vojenském zásahu ze strany Moskvy dojde.“

Kreml ale nebude zasahovat vojensky, nebude-li narušena územní celistvost Běloruska, namítá bývalý náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta.

„A když bude zasahovat, tak to nebude oficiálně a vojensky, ale bude se snažit, aby došlo k výměně prezidenta Lukašenka tichou cestou. Na rozdíl od Ukrajinců nejsou Bělorusové naladěni protirusky,“ tvrdí Bašta.

„Myslím si, že Moskva hodí Lukašenka přes palubu, tak jako to udělala s Viktorem Janukovyčem a ostatními,“ nabízí jinou předpověď Jaromír Štětina s odkazem na dění na Ukrajině.

Hosté speciálu Plusu a Radiožurnálu k dění v Bělorusku:

Stanislav Ivaškievič, novinář;
Jiří Just, publicista a spolupracovník ČRo v Moskvě;
Alena Kovářová Tichanovič, novinářka, zástupkyně Bělorusů v Radě vlády ČR pro národnostní menšiny;
Tereza Soušková, analytička Výzkumného centra AMO;
Tomáš Petříček, ministr zahraničí ČR (za ČSSD);
Filip Nerad, analytik Českého rozhlasu;
Martin Dorazín, zpravodaj Českého rozhlasu ve Varšavě;
Jaroslav Bašta, bývalý náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině;
Jaromír Štětina, novinář, bývalý europoslanec a senátor.

Celý speciál si můžete poslechnout na audiozáznamu.

Spustit audio

Související