Vladimír Dlouhý: Češi jsou v přesunu za prací konzervativní, rádi „sedíme doma“

„Když se před těmi 5 lety otevřel trh, a nebylo to, jak si vzpomínáme, jenom Německo, ale i třeba Rakousko, tak nedošlo k tak prudkému nárůstu zaměstnávání občanů České republiky, jak se sami Němci obávali,“ říká v Ranním Plusu prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Na německém trhu se Češi podle Dlouhého nejvíce uplatňují v pohostinství, obchodu, zdravotnictví a zemědělství, v Rakousku více ve stavebnictví, strojírenství, ale také turistickém ruchu, zdravotnictví, zemědělství a někde také v administrativě.

V Německu pracuje podle posledních údajů přes 40 tisíc občanů České republiky. Taková jsou data Spolkového úřadu práce, který registruje sociálně pojištěné pracovníky. Je to asi dvakrát víc než před 5 lety, kdy Německo otevřelo svůj pracovní trh i obyvatelům Česka.

„Češi i Moravané jsou hodně konzervativní, co se týče přesunu za prací,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý, proč nebyl odliv pracovníků tak velký. „Po otevření pracovního trhu odešly do zemí EU stovky tisíc Poláků, obrovské množství lidí z Pobaltí a podobně, zatímco od nás ne. – My jsme prostě národ, který rád ´sedí doma´,“ pokračuje Dlouhý.

„Můžeme si říkat, že dochází k odlivu mozků. Třeba víme, že hodně lékařů pracuje v Německu. Nicméně já jsem člověk, který se domnívá, že volný pohyb pracovní síly všemi směry je dlouhodobě, i když krátkodobě se tady můžeme potýkat s nedostatkem určitých profesí, něco, co je pro každou ekonomiku pozitivní. A pro naši malou otevřenou ekonomiku, která je propojena s okolními státy, zvláště s těmi většími, je takováto výměna pracovních sil dlouhodobě dobrá,“ uzavírá Vladimír Dlouhý.

Záznam rozhovoru s prezidentem Hospodářské komory ČR Vladimírem Dlouhým najdete v audioarchivu Českého rozhlasu Plus.