Vláda teď už doopravdy musí obracet každou miliardu opatrně, doporučuje ekonomka Zamrazilová

17. květen 2022

Česko prochází nejvyšší vlnou zdražování od 90. let. Inflaci máme vyšší než okolní státy. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová je přesvědčená, že pokud by předešlá vláda Andreje Babiše (ANO) hospodařila úsporněji, čelili bychom dnes méně drakonické inflaci. „Rozhodně ano,“ říká. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) nesouhlasí: „Inflace roste všude ve světě a je to zejména z důvodu extrémního růstu cen energií a pohonných hmot.“

Inflace měla podle Zamrazilové v Česku velmi úrodné podhoubí na trhu práce už od roku 2018, kdy byl počet volných pracovních míst poprvé vyšší než počet uchazečů o práci. To společně s vysokým růstem minimální mzdy tlačilo na inflaci z trhu práce.

Čtěte také

„Když přišel covid, vlády všech zemí musely pomáhat. Ale musíme si uvědomit, že vydaly peníze za neodvedenou práci, nevyrobené zboží, neposkytnuté služby. Peníze neměly reálnou protihodnotu ve zboží nebo v produktivitě práce, měly vysoký inflační potenciál. A proto země, které zadlužení zvýšily nejvíce, mají dnes nejvyšší inflaci. V první desítce zemí s nejvyšším zvýšením dluhu a současně nejvyšší inflací je kromě Česka také Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Bulharsko. Takže to opravdu není náhoda,“ vysvětluje někdejší členka bankovní rady ČNB.

Tím hlavním důvodem není to, že země podpořily ekonomiku, ale je jednoznačně dán energetickými faktory.
Karel Havlíček

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu.

Podle Havlíčka přispěla ale předešlá vláda současné obří inflaci tempem zadlužování v době covidu minimálně. Upozorňuje, že Česko tehdy dávalo do ekonomiky přibližně tolik, kolik nejvyspělejší země.

„Například Francie dávala výrazně více než my. A má dneska proti nám třetinovou inflaci. Tím hlavním důvodem není to, že země podpořily ekonomiku, ale je jednoznačně dán energetickými faktory. Jestliže nám meziročně elektřina stoupla o 30 procent, plyn o 44 procent, potraviny o 52 procent a pohonné hmoty o 41 procent, je zřejmé, že se poptávková inflace začala překlápět někde na sklonku roku na inflaci nákladovou. A na to výdaje státu v době covidové neměly zásadní vliv,“ míní první místopředseda hnutí ANO.

V Česku padly na úrodnější půdu

Zamrazilová ale upozorňuje, že na rozdíl od Česka v roce 2021 už drtivá většina evropských zemí snižovala zadlužení.

Eva Zamrazilová, ekonomka

„Konkrétně Francie ho snížila skoro o dva procentní body, zatímco my jsme ho v tom už lze říci postcovidovém roce zvýšili o 4,2 procentního bodu. Tady vidím rozdíl v hospodaření v roce 2021,“ naznačuje.

Je samozřejmé, že ceny energií, paliv a surovin inflaci velice silně podpořily, pokračuje ekonomka. Ale v Česku padly na úrodnější půdu než jinde.

Čtěte také

„Teď je potřeba nějakým způsobem nadměrný objem peněz z ekonomiky odsát. Měnové ukazatele zpomalují na 6 procent, u oběživa dokonce na 4 procenta, což znamená, že domácnosti své úspory jednak přesunují na spořící účty a jednak je vydávají za zvýšené náklady. Takže inflace se skutečně začíná dostávat možná trochu více než z poloviny na nákladovou stranu. A poptávková inflace začíná mít nižší roli,“ upozorňuje.

Vláda od začátku roku vsadila příliš na kartu, že si s tím poradí centrální banka. Stále věřila, že se jedná o poptávkovou inflaci.
Karel Havlíček

Já bych polemizoval, jestli je nákladová inflace na úrovni 50, nebo 60 procent, reaguje Havlíček. Nevylučuje, že je inflace nákladová téměř z 80 procent.

„A zatímco všechny ostatní země včetně Česka s tím do konce roku rozumným způsobem bojovaly, naše vláda od začátku roku vsadila příliš na kartu, že si s tím poradí centrální banka. Stále věřila, že se jedná o poptávkovou inflaci. Neudělalo se s tím nic, a tak je růst cen od začátku roku až do konce dubna v České republice jeden z nejvyšších, rosteme pětinásobně vyšším tempem, než je průměr Evropské unie,“ naznačuje exministr průmyslu a obchodu.

Daňový poplatník to ve finále zaplatí tak jako tak.
Eva Zamrazilová

Vláda nemůže de facto s inflací dělat nic jiného, než že se bude snažit stabilizovat veřejné finance, reaguje Zamrazilová.

„Jestliže vláda přikročí k plošným opatřením u energií, bude to muset nějakým způsobem firmám doplatit a bude to muset doplatit z peněz daňových poplatníků. Takže daňový poplatník to ve finále zaplatí tak jako tak. Vláda teď už doopravdy musí začít obracet každou miliardu velmi opatrně,“ zdůrazňuje.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související