Vláda nedá peníze na opravu krajských silnic, opakuje ministerstvo. Hejtman: Ty peníze patří krajům
Vláda prozatím pro kraje nevyčlenila finance na opravy silnic druhých a třetích tříd. Předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) přesto doufá, že vláda ještě změní názor. „Předpokládám, že ke změně názoru v této věci nedojde,“ vzkazuje Adam Kalous (ANO), náměstek ministra dopravy. „To nejsou peníze vlády, ale peníze, které krajům patří ze sdílených daní,“ reaguje v Ranním Plusu liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Pane náměstku, hejtman Holiš mluví o tom, že se téma uzavře až v půlce září, tedy aspoň z pohledu Asociace krajů. Považujete za možné, že by ještě vláda změnila v této věci názor?
Adam Kalous (ANO): Já už ne. Předpokládám, že vláda názor v této věci nezmění, protože tak, jak se to řeklo, to bude i nadále. Ministerstvo dopravy dlouhodobě podporuje rozvoj krajské dopravní infrastruktury a tato podpora pokračuje i letos.
Čtěte také
Není to tak, že když stát nepošle letos krajům čtyři miliardy korun na opravy, tak peníze kraje mít na opravy nebudou. Kraje peníze mají na svých účtech, mají alokovány zdroje z rozpočtového určení daní na opravy a skutečně si mohou opravovat svůj majetek.
Pane hejtmane Půto, co se stane, když ty peníze opravdu nepřijdou a některé silnice budou v havarijním stavu? Budete čerpat z prostředků, o kterých teď mluvil pan náměstek?
Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj): Já chci hlavně říct, že to jsou naše peníze. V posledních několika dnech poslouchám, že tady různí pražští politici, náměstci a místopředsedové rozpočtových výborů mluví o penězích krajů a obcích, jako kdyby to byly peníze, které spravuje vláda. Tak to není.
Čtěte také
Jsou to peníze, které krajům i obcím patří ze sdílených daní, rozdělují se podle zákona. My jsme jako kraj s tím zákonem dlouhodobě nespokojeni, protože nepovažujeme to rozpočtové určení daní za spravedlivé.
A já tady podtrhnu to, že poprvé od roku 2015 nenajde tato vláda žádné peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd, po kterých jezdí občané této země, lidé, kteří úplně stejně platí daň z paliv a minerálních olejů, když tankují. Budou mít smůlu, protože ty peníze prostě neskončí na rekonstrukcích silnic, které využívají.
Kraje si s tím nějak budou muset poradit. Já to považuji především za vzkaz od vlády, že je situace na regionálních silnicích prostě tolik nezajímá.
Sdílené daně
Ministerstvo dopravy v dopise, které poslalo krajům, argumentuje tím, že se soustředí na páteřní dálniční síť a na rozvoj železnice. Teď jsme slyšeli argumentaci pana náměstka Kalouse, že na rozvoj silnic finance poskytuje. Váš pohled?
Půta: S ministerstvem dopravy nejsme v žádném velkém sporu. Já rozumím tomu, že pro ministra dopravy jsou prioritní akce na dálnicích, jedničkách, rozvoj železnic, ale toto je otázka na celou vládu, je to taky otázka na ministerstvo financí.
Čtěte také
Chci podotknout, že když tento program v roce 2015 vznikal, tak to bylo rozhodnutí premiéra Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) a myslím, že v té době i ministra financí Andreje Babiše (ANO), že budou kraje podporovat.
A já jenom vyjadřuji lítost nad tím, že tato věc po nějaké době končí.
Ten dopis také mimo jiné obsahuje stanovisko ministerstva dopravy, že zatím ani v rozpočtovém výhledu na příští rok ty peníze pro kraje nevidí. My bychom byli rádi, kdyby v tom vznikl nějaký systém.
Ostatně jsme navrhovali, aby daň z paliv a minerálních olejů byla součástí takzvaných sdílených daní a její část se rozdělovala právě mezi kraje na rekonstrukce krajských silnic.
Pane náměstku, toto by bylo z pohledu ministerstva dopravy přijatelné? Byla by to cesta?
Kalous: Já se ještě vrátím k tomu, co řekl pan hejtman. To, že tento systém fungoval od roku 2015, neznamená, že to musí fungovat a bude fungovat i nadále. Doba se přece vyvíjí, vyvíjí se i nároky státu na finanční výdaje na výstavbu dálnic a silnic prvních tříd.
Čtěte také
Nyní je rozestavěnost v tak extrémní fázi, že skutečně není možné, aby se stát dál zadlužoval. Kraje měly na účtech stamiliardy korun úročené jedním procentem. Občan z toho neměl vůbec nic.
Tento systém vznikl v době, kdy stát teprve rozjížděl své rozsáhlé investice. Nyní stát rozsáhle investuje a dnes je situace zásadně odlišná.
Já jsem se vás ptala na možnost, že by se přidalo do daňových výnosů pro kraje.
Kalous: Pan hejtman mluvili o rozpočtovém určení daní. Toto samozřejmě není otázka na ministerstvo dopravy, ale na celou vládu. Co se týká té spotřební daně, tak ano, ta byla dočasně snížena jako protiinflační opatření.
Čtěte také
Ještě se vracím k otázce havarijních silnic. Kdyby stát přestal dlouhodoběji dávat na opravy silnic druhé a třetí třídy z vlastní kasy a bylo by to více na vás z daňových zdrojů, jak byste to řešili? Jak to budete řešit teď v této počáteční fázi, kdyby poprvé ty peníze od státu nepřišly?
Půta: My jako Liberecký kraj dáváme letos do silnic z našich zdrojů 1,2 miliardy korun. Kdyby stát rozdělil ty čtyři miliardy ze Státního fondu dopravní infrastruktury, znamenalo by to pro nás plus dalších 200 milionů korun, velice jednoduše řečeno dalších 20 kilometrů opravených krajských silnic, na které prostě budeme muset počkat.
Já samozřejmě respektuji a rozumím tomu, že ministerstvo dopravy ty zdroje v tuto chvíli nemá, ale bavím se tady spíš o dlouhodobém systému.
A jenom jednu poznámku, nemáme na účtech stamiliardy za procento, aspoň ne v případě Libereckého kraje. Možná je potřeba se podívat na účty mých kolegů z jiných krajů, ale my úročíme významně víc, než je inflace. A na rozdíl od státu, když si peníze půjčujeme, tak je taky vracíme – nejsou to jenom dluhy, které budou platit budoucí generace.
Nehody a stav silnic
Pane náměstku, mluvíme o dlouhodobém výhledu. Vzniká na ministerstvu dopravy nebo v rámci vlády předvídatelný systém financování krajských silnic?
Kalous: Ten je dán rozpočtovým určením daní. Kraje mají k dispozici finanční prostředky ve výši skoro 55 procent z RUDu (rozpočtového určení daní, pozn. red.) na silnice a dopravní obslužnost. Tyto prostředky mají využívat a proinvestovat. A je na každém kraji, jak se k tomu postaví.
Čtěte také
Každý kraj má své zastupitelstvo a radu a ta rozhodne, jakým způsobem ty peníze investovat. A já si myslím, že investice do dopravní infrastruktury, takzvaných dvojek a trojek, je klíčová pro každý kraj.
Pane hejtmane, v létě obvykle roste nehodovost na zdejších silnicích. Máte nějaké propočty, jak je tomu na těch silnicích druhé a třetí třídy a do jaké míry přispívá stav silnic k nehodovosti?
Půta: Musím říct, že situace na krajských silnicích se zlepšuje. Myslím, že všechny kraje provádí pravidelné měření stavu. Možná by se mohl zlepšovat víc. Kraje, stejně jako stát, hodnotí také to, jak jsou ty silnice využity, jak velký objem dopravy se na nich odehrává.
Pokud máme nějaké místo, kde pravidelně dochází k nehodám, tak tam provádíme opatření, dopravní značení, úpravy povrchů. Myslím, že to dělají všechny kraje. Velice podobně to dělá i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Nemyslím si, že by nehody tak úplně souvisely se stavem silnic, spíš se stylem řízení některých řidičů.
Pane náměstku, vy máte vlastní statistiky a propočty v této věci?
Kalous: Ano. Jak už řekl pan hejtman a to potvrzuji, bezpečnost na silnicích je především o třech prvcích. Je to řidič, vozidlo a pozemní komunikace, kdy technický stav komunikace jako přímá příčina je pouze zlomkem všech nehod. Za nehody v první a druhé fázi může řidič a technický stav vozidla.
Pokud mluvíme o bezpečnosti, peníze musíme cílit především tam, kde existuje konkrétní dopravní riziko. Na konci července jsme byli svědky série tragických nehod na I/35, pouze na dohled od rozestavěné dálnice D35. To je samozřejmě pro stát priorita – odstranit krizová místa na přetížených silnicích prvních tříd a přesunout konečně provoz na nové dálnice.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.




