Víte, co je náplní práce europoslanců? A jaké jsou největší úspěchy odcházejícího parlamentu?

Často ve strhujícím tempu hlasují europoslanci ve Štrasburku o jednom zákonu za druhým. Příprava a schvalování zákonů je totiž hlavní z jejich pracovních náplní. Díky změnám zavedeným Lisabonskou smlouvou společně s radou rozhodují už téměř ve všech oblastech ovlivňujících život evropských občanů.

Proto, aby vznikla jakákoliv legislativa v Evropské unii, se musí europoslanci dohodnout s ministry členských států. „A je důležité poznamenat, že až 70 procent naší národní legislativy vzniká na evropské úrovni,“ vysvětluje tisková atašé Evropského parlamentu v České republice Iva Laňová.

Čtěte také

Europoslanci ale hrají také významnou úlohu pokud jde o peníze Unie. „Evropský parlament schvaluje dlouholetý finanční rámec na 7 let. A také každoročně schvaluje rozpočet Evropské unie,“ pokračuje Laňová. Evropský parlament také může přijímat petice občanů. Využít svého postavení a vyzvat další instituce Unie, aby se návrhem občanů zabývaly.

Jak vysvětluje Iva Laňová, Evropský parlament má dva hlavní principy: „Hlavním principem Evropského parlamentu je mnohojazyčnost. Všechny dokumenty se překládají do všech 24 oficiálních jazyků Evropské unie. Europoslanec má právo vystupovat a hovořit v jakémkoliv jazyce. S tím také souvisí transparentnost, všechna zasedání Evropského parlamentu jsou veřejná, občané je mohou sledovat i na internetu a jsou simultánně překládaná do 24 jazyků Evropské unie.“

Evropský parlament|foto: European Parliament

Parlament proto zaměstnává přibližně 430 tlumočníků a 700 překladatelů. Teoreticky tak europoslanec k vykonávání své práce nepotřebuje umět cizí jazyk. V praxi se mu ale velmi hodí. „Práce poslance je velice náročná, neboť se musí orientovat v mnohokulturním prostředí. A vlastně vyhledávat partnery a spojence mezi poslanci z 28 zemí,“ popisuje Laňová.

Poslanci ale nejen schvalují zákony na plénu. Musí být také aktivní ve své politické skupině. A pracovat ve výboru, který se věnuje konkrétní oblasti. Například zemědělství. A také jezdit do svých zemí, aby byli v kontaktu se svými voliči. Od letošních voleb ale europoslancům přibude ještě jedna funkce.

Čtěte také

„Poprvé bude Evropský parlament volit předsedu Evropské komise,“ vysvětluje Václav Lebeda z tiskového oddělení Evropského parlamentu. Budou to tedy nově voliči, kteří prostřednictvím europoslanců spolurozhodnou o nástupci José Manuela Barrosa.

Přes to všechno, co bylo řečeno, ale nemá většina evropských občanů ponětí, co Evropský parlament dělá a že si vše, co je s ním spojené, mohou přečíst ve svých rodných jazycích. O tom, že komunikace Evropského parlamentu možná není úplně nejlepší, mluví i poslanci národních parlamentů.

„Brusel, měřeno na kilometry, je velmi blízko. Ale politicky je nám velmi vzdálený. Kontakt mezi Evropským parlamentem a národním parlamentem je velmi slabý,“ stěžuje si nizozemský poslanec a člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Harry van Bommel.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso|foto: ČTK/AP,ČTK

Politika je tak složitá, že je těžké rozeznat, v jakém stádiu se návrh nachází. Kdy se z něj stane direktiva, nebo kdy by měla vláda zakročit. Je to zkrátka spletité. A podle Bommela příliš nepomáhají ani pravidelné konference výboru pro evropské záležitosti parlamentů členských zemí. Takzvaný COSAC.

„To, co řešíme na COSACu, nemá moc společného s tím, co se v ten den nebo ten měsíc děje v Evropě. Je spíše o obecných návrzích, kam směřovat v zahraniční politice, nebo jestli regulovat migraci pracovní síly. Tedy věci, které nijak nesouvisí s direktivami nebo návrhy, které se budou probírat na plénu v Evropském parlamentu,“ říká Bommel.

Navrhuje proto více komunikovat na všech úrovních a hlavně o aktuálních tématech. Parlamenty by se podle něj měly také častěji setkávat a více propojit. „Když půjdete teď do parlamentu a zeptáte se nizozemských poslanců, aby vyjmenovali 5 europoslanců, odpoví vám správně méně než 50 procent,“ uzavírá ne příliš optimisticky nizozemský poslanec Harry van Bommel.