Vít Pohanka: Co si Pobaltí a Polsko slibují od americké vojenské přítomnosti?
„Má-li odstrašení mít smysl, musí mít zuby,“ prohlásil před nedávnem v americkém Kongresu Zbigniew Brzezinski. Bývalý poradce prezidenta Cartera a asi nejcitovanější americký odborník na Rusko vypovídal před důležitým senátním výborem pro ozbrojené síly.
Doporučil, aby Spojené státy preventivně poslaly do Pobaltí vojáky. Ne jenom na cvičení, ale na neurčitou dobu.
Taková slova si vlády v Talinu, Rize, Vilniusu, ale i ve Varšavě přejí slyšet už dlouho. Obava, že by se Rusko mohlo pokusit opakovat scénář jako na Krymu před rokem, jsou v téhle části Evropy doslova hmatatelné.
Hlavně v Estonsku a Lotyšsku, kde se k ruské národnosti hlásí čtvrtina, respektive třetina obyvatel.
Rusky mluvící extremisté by v Pobaltí snadno mohli působit jako příslovečná pátá kolona. Prezident Putin by jim prostřednictvím armády jen přispěchal na pomoc, aby zajistil dodržování jejich lidských a národnostních práv.
A při té příležitosti by se z dnes svrchovaných členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie stala nová východní Ukrajina.
Z relativního bezpečí a pohodlí české kotliny se takový scénář může zdát přitažený za vlasy. Ale jak v Pobaltí, tak ve Varšavě ho politici berou smrtelně vážně.
Samozřejmě, pár tisícovek Američanů by nemohlo zastavit obrovskou ruskou přesilu, kdyby se Kreml rozhodl, že do takového dobrodružství opravdu půjde se vším všudy.
Ale takový útok by nepochybně znamenal otevřený konflikt nejen s Američany, ale s celou Severoatlantickou aliancí. Převažující názor od Talinu po Varšavu říká, že si něco takového i Putin dvakrát rozmyslí.
NATO sice v 90. letech slíbilo Rusku, že když se rozšíří směrem na východ, nebude v postsovětském prostoru budovat základny a rozmisťovat jednotky.
Proto také alianční jednotky v Polsku a Pobaltí takzvaně „rotují“ a jezdí sem jenom na cvičení. Nedá se tedy říct, že by tady byly nastálo.
Jenže NATO dalo svůj slib tehdejšímu prezidentu Jelcinovi dávno předtím, než Kreml porušil několik mezinárodních dohod a otevřeně anektoval Krym.
Vlády na východní výspě demokratické Evropy dávají zřetelně najevo, že by Severoatlantická aliance měla své záruky vůči Rusku přehodnotit. Přinejmenším Američané se k tomu už podle všeho odhodlali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
