Virolog: Je velká naděje, že lék paxlovid bude fungovat proti dnešním i příštím variantám koronaviru
Společnosti Pfizer a BioNTech oznámily, že zahájily klinické testy své koronavirové vakcíny upravené speciálně na variantu omikron. Podle virologa Pavla Plevky by výsledky mohly být k dispozici během dvou měsíců. „Vakcína se od té minulé liší minimálně, bude ověřena účinnost proti viru a to, že nepůsobí žádné nežádoucí efekty,“ vysvětluje Plevka ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC).
Podle Plevky se ale může stát, že omikronová vlna opadne rychleji, než budou k dispozici upravené vakcíny, v řadě zemí západní Evropy už totiž kulminuje. Důvodem k optimismu je i příchod účinných léků, které brání množení koronaviru v lidském těle spolu.
Čtěte také
„Velkou nadějí je lék paxlovid. Mechanismus jeho působení je úplně jiný než u vakcín, takže je velká naděje, že bude fungovat proti všem variantám, které se už šíří v populaci, i proti těm, které by mohly vzniknout,“ věří virolog, vedoucí výzkumné skupiny strukturní biologie na institutu CEITEC.
Lék se podává lidem, u kterých už nemoc propukla. A podle klinických studií účinkuje i u pacientů s vážnějšími symptomy – třeba i když už potřebují kyslík.
Mechanismus působení léku paxlovid je úplně jiný než u vakcín.
Pavel Plevka
Omikron by také měl způsobovat méně závažné průběhy onemocnění než předchozí mutace. Srovnání nebezpečnosti koronavirových variant ovšem komplikuje to, že omikron nyní infikuje jinou populaci než předchozí delta:
„Velká část lidí má očkování, nebo prošla infekcí, ať už deltou, nebo některou z těch předchozích variant. Ale pravděpodobnost závažného onemocnění je více než třikrát nižší než u varianty delta,“ upozorňuje virolog.
Obětí vlastního úspěchu
Obecnou vlastností koronavirů včetně těch, které způsobují i mírnější formy nachlazení, je podle Plevky to, že dochází k reinfekcím: „Zřejmě si našly nějakou evoluční cestu, jak vybudovat tu imunitní odpověď tak, aby nebyla trvalá. Umožňuje jim to se opakovaně šířit v lidské populaci,“ vysvětluje.
Čtěte také
Plevka zdůrazňuje, že určitě vzniknou nové varianty koronaviru, otázkou ale je, zda budou ještě infekčnější, případně zda dokážou obejít získanou imunitu. Proto je třeba, aby se vakcíny rozšířily po celém světě – platí totiž, že dokud nebudou v bezpečí všichni, tak není v bezpečí nikdo.
Na očkování paradoxně nespoléhá Čína, která naopak neváhá uzavírat obrovská města, pokud se v nich objeví několik případů nákazy, a zatím se jí daří. Plevka ale nevylučuje, že se může stát obětí vlastního úspěchu, protože její populace je vůči novým variantám zranitelnější.
Budeme se muset proti koronaviru očkovat každý rok? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Karanténa s omikronem? Stačí polibek, podání ruky a je to jednorázový intenzivní kontakt
Rizikový kontakt znamená setkání covid+ se zdravým člověkem, ale jak takový, u kterého mohlo dojít k přenosu onemocnění covid-19.
-
Konvalinka: Vrchol omikronu bude až na přelomu ledna a února. Postupuje pomaleji
„Není vyloučeno, že spousta lidí omikron nedostane. Každou vlnu onemocnělo 10 až 15 procent populace, teď to ale dostane víc lidí,“ říká Jan Konvalinka.
-
Viroložka Tachezy: Kdyby přišel omikron v březnu nebo na podzim 2020, byla by to katastrofa
„Předešlé dávky očkování a prodělaná imunita, navíc povzbuzená, zřejmě zabrání, abychom skončili v nemocnici, případně s horším průběhem nemoci,“ říká Ruth Tachezy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.