Vínem a hudbou se slavilo už před 9000 lety

24. březen 2015
Jedna z fléten nalezených v Jiahu

Už v pravěku spojovali lidé hudbu s konzumací alkoholu. Svědčí o tom nálezy z mladší doby kamenné z čínského Jiahu.

Neolitickou lokalitu Jiahu v povodí řeky Chuang che objevili čínští vědci v roce 1961. Neustále probíhající výzkum tu odhalil základy 45 pravěkých stavení, 370 sklípků, devět pecí pro vypalování keramiky a tisíce předmětů z kostí, kamene a mnoha dalších materiálů.

V letech 1986 a 1987 tu vyzvedli čínští archeologové ze země šest krásně zachovalých kostěných fléten. Vyrobeny byly z kostí křídla jeřába japonského. Každá měla sedm ozvučných otvorů a odborníci zjistili, že na flétny bylo možné zahrát škálu tónů, která poměrně přesně odpovídá naší osmitónové stupnici do re mi fa sol la si do. Z toho je zřejmé, že flétny sloužily už před devíti tisíciletími k hraní a nikoli třeba jen ke zvukové siganlizaci.

Příklady symbolů, které se nacházejí na želvích krunýřích nalezených v Jiahu

Celkem se podařilo nalézt v Jiahu asi tři desítky fléten. Většina byla fatálně poškozená, ale na jeden z pravěkých nástrojů se dá i dnes zahrát. Můžeme tak slyšet, jaké tóny zněly v sídlech čínských neolitických zemědělců před 9000 roky.

Archeologové předpokládají, že hudba nebyla součástí oslav a bujarého veselí, jako je tomu dnes třeba na sklonku roku. Mnohem spíše se hrálo během pohřebních rituálů. Při nich se zřejmě konzumovaly i alkoholické nápoje. Stav podroušenosti tehdy nebyl vnímán jako společenský poklesek, ale jako příležitost přiblížit se světu dávno mrtvých předků a navázat s nimi určitou formu komunikace.

S alkoholem do světa mrtvých

Ukázka prvního písma pocházejícího z Číny z doby bronzové. Nápis je vyryt do zvířecí lopatky.

Keramické nádoby nalezené v Jiahu prozrazují, že se v nich uchovávaly tekutiny. Svědčí o tom dlouhá, úzká hrdla, kterými by jen těžko prošly pevné materiály, ale jsou ideální pro nalévání nápojů. Proto pozvali čínští archeologové ke spolupráci amerického oborníka Patricka McGoverna z University of Pennsylvania Museum. McGovern odebral vzorky z nitra pravěkých nádob a doma je podrobil laboratorním analýzám. Prokázal, že dávní obyvatelé Jiahu skladovali v keramických džbánech kvašené nápoje. Vyráběli je zcela jistě z rýže a z medu. Rýžové víno nebo alkoholická medovina se v Číně vyrábí i dnes.

Pozoruhodný byl nález vysokých koncentrací kyseliny vinné v usazeninách ze stěn některých džbánů. Tato látka je typická pro vinné hrozny. V Číně roste planě hned několik druhů révy a některé mají vysoký obsah cukru, takže se dokonale hodí pro výrobu kvašených alkoholických nápojů. Na druhé straně ale neexistuje důkaz o tom, že by staří Číňané některou z těchto rév domestikovali. Pro výrobu alkoholických nápojů proto zřejmě sbírali hrozny planě rostoucích rostlin.

V Číně rostou i hlohy, jejichž plody mají vysoký obsah kyseliny vinné, dokonce vyšší než hrozny vinné révy. Některé z těchto hlohů mají v plodech i vysoký obsah cukru. Nelze proto vyloučit, že se k výrobě alkoholu používaly nejen hrozny vinné révy, ale také plody hlohu, např. hlohu peřenoklaného (Cretaegus pinnatifida). Ať už vyráběli lidé z Jiahu alkohol z čehokoli, jsou nejstaršími známými výrobci alkoholických nápojů světa.

Hudební nástroje a alkoholické nápoje nejsou zdaleka jediným významným objevem z Jiahu. V roce 2003 vzbudily velkou pozornost nálezy želvích krunýřů s vyrytými znaky. I ony sehrávaly zřejmě významnou roli při pohřebních rituálech. Lidé je ukládali do hrobů k nebožtíkům v období mezi roky 6 600 a 6 200 př.n.l. Znaky se do určité míry podobají nápisům na želvích krunýřích a kostech používaných při věšteckých obřadech v době bronzové v 2. tisíciletí př. n.l. Někteří vědci vidí ve znacích z Jiahu první písmo. Většina odborníků ale zastává názor, že jde o značky, jež se používaly po dlouhou dobu a z nichž se písmo teprve postupně vyvíjelo.

autor:Jaroslav Petr
  • Historie
  • víno
  • archeologie
  • flétna