Viktor Daněk: Revize systému obchodování s emisními povolenkami na stole
Evropská komise otevřela dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami. Ty existují už přes 20 let a vedly k výraznému snížení vypouštěných skleníkových plynů v Evropě. Česko a další průmyslové státy si ale stěžují, že tlak zejména na těžký průmysl je neudržitelný a ohrožuje jeho existenci. Může českým firmám reforma skutečně pomoci?
Čtěte také
Andrej Babiš může být právem spokojený. Pro šéfa hnutí ANO je návrh revize systému ETS prvním velkým vyjednavačským úspěchem na unijní úrovni od jeho návratu do Strakovy akademie. Podobou předloženého návrhu Evropská komise vyšla jasně vstříc státům jako Česko, které požadují změkčení systému.
Ke skutečnému vítězství ale povede ještě strastiplná cesta tvrdých vyjednávání mezi členskými státy a europoslanci. A české karty nejsou tak silné, jak by se mohlo na první pohled zdát. K tomu se však ještě dostaneme.
Dvě hlavní změny
Řekněme si nejprve, s jakou nabídkou vlastně Evropská komise přichází. Průmyslníky budou z množství předložených změn zajímat především dvě z nich.
Čtěte také
Návrh počítá s úpravou tempa redukce množství povolenek a reformou tzv. Rezervy tržní stability, tedy mechanismu, který uvolňuje k prodeji nedostatkové, nebo naopak stahuje z oběhu přebytečné povolenky tak, aby jejich cena byla stabilnější a předvídatelnější. Vysoká volatilita emisních poplatků patří mezi stěžejní problémy, na které si byznys stěžuje. Komplikuje totiž plánování dlouhodobých investic.
A druhá podstatná změna: Evropská komise chce do systému vypustit více bezplatných povolenek, které budou dostupné po delší dobu. To uleví například českým ocelářům, které dlouhodobě drtí levný dovoz z Číny a Indie. Letos spuštěné a průmyslníky vymodlené uhlíkové vyrovnání na hranicích jim sice přineslo částečnou ochranu, ta ale podle sektoru nestačí.
Dovozní přirážka sice v principu uvaluje na importéry stejnou povolenku, jakou musí platit domácí výrobce, spouští se ale po částech, nefunguje dokonale a globální hráče zatěžuje disproporčně málo.
Byznys změny opatrně vítá
Návrh revize už byznys opatrně vítá. Příliš rychle zvolené tempo dekarbonizace v součtu s dalšími faktory, včetně globální nestability, podle podnikatelských svazů vyřazuje evropské firmy ze schopnosti konkurovat ve světě.
Čtěte také
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová šlápnutím na brzdy evropské klimatické politiky plní svůj slib z eurovoleb před dvěma lety, tedy že EU bude při dekarbonizaci víc naslouchat potřebám průmyslu.
Seslala na sebe ale hněv části členských států, europoslanců a také environmentálních organizací. Ve vyjednáváních budou nepochybně poukazovat na delší dobu, po kterou bude povolené poškozovat ovzduší se všemi následky pro klima, ale také na fakt, že rozvolňování není fér k firmám, které už do modernizace investovaly a očekávají rozumnou návratnost svých investic.
Návrh revize současně nové vrásky byznysu vytváří, hrozí například uvalením byrokracie na firmy využívající bezplatné povolenky, kterou si Unie chce pohlídat, že podniky do dekarbonizace skutečně investují.
Vrátit se na zem
Česko by si také nepochybně dokázalo představit ještě prudší zatáhnutí za brzdu. Andrej Babiš například požaduje, aby byly z obchodu s emisemi vyřazeny finanční instituce s argumentem, že údajné spekulace tlačí ceny povolenek vzhůru.
Čtěte také
Zaznívá také návrh na zastropování povolenek po vzoru připravovaného sesterského systému ETS2, který zpoplatní emise v osobní dopravě a vytápění domácností uhlím a zemním plynem. A část českého průmyslu dokonce sní o úplném konci povolenek a jejich nahrazení například uhlíkovou daní.
Je třeba se ale vrátit zpátky na zem. Nic z toho není politicky prosaditelné. Je sice pravda, že by fixní daňová sazba byla předvídatelnější, nezapomínejme však, že o daňových otázkách se v EU rozhoduje jednomyslností, které se kvůli zneužívání práva veta všichni snaží stůj co stůj vyhnout. Není také jasné, o jakých spekulacích premiér Babiš opakovaně mluví.
Nezávislé instituce, včetně Mezinárodní agentury pro energii nebo Evropské centrální banky, opakovaně trh prověřovaly a nikdy manipulace s cenami neprokázaly. To, že aktéři obchodování spekulují na nízkou cenu, není chyba, ale přímo smysl jakéhokoli trhu. A stejně jako na jiných trzích, i při obchodu s povolenkami se firmy mohou zajišťovat před budoucími výkyvy. Těžko z toho finanční instituce vylučovat.
Klimatická bitva roku
A jak jsem předeslal, Česko navíc bude ve vyjednáváních táhnout za kratší konec provazu. Příliš totiž bohatneme. Bitva se v příštích měsících povede nejen o to, jak bude systém ETS vypadat, ale také co udělat s výnosy, které generuje. Česká republika zatím bohatě tyla z Modernizačního fondu, v němž má k dispozici do konce dekády až 500 miliard korun.
Fond, který povolenky plní, je ale určen pouze pro chudší státy, jejichž HDP na obyvatele nepřesahuje 75 procent evropského průměru. Česko ovšem zbohatlo nad tuto hranici. Stačí, aby se členské státy dohodly na drobném zpřesnění výpočtu, a Česká republika o budoucí stamiliardy přijde. Zabránění takovému scénáři nejspíš Babišově vládě sebere většinu vyjednávacího kapitálu.
Sečteno, podtrženo. Povolenky existují s různými úpravami už 20 let, prorostly do klíčové evropské legislativy i dlouhodobých strategií firem a předložená revize jejich význam pro budoucí dekády jen ztvrdí.
Evropská komise ale současně otevřela průmyslu šanci tempo dekarbonizace ušít blíže potřebám firem. Byznys toho nepochybně využije, nebude to ale jednoduché. Brusel čeká klimatická bitva roku.
Autor je analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
