Vikingové byli v Americe v roce 1021. Archeologové to odvodili z letokruhů dřeva a sluneční bouře

Na Newfoundlandu po sobě Vikingové zanechali hodně dřevěných pozůstatků a právě dřevo je ústředním materiálem v nové metodě. Jde o vylepšenou radiokarbonovou neboli radiouhlíkovou metodu, kterou archeologové používají desítky let.

Čtěte také

Na Islandu žila unikátní populace mrožů, kterou vyhubili Vikingové

Ta vychází z toho, že v atmosféře, ve vzduchu, vlivem kosmického záření neustále vzniká malé množství radioaktivní formy uhlíku a ten se ve formě oxidu uhličitého dostává do rostlin. Jenže když rostlina odumře, třeba když Vikingové porazí strom, tak už další uhlík nepřijímá. Ten radioaktivní, který v sobě má, se postupně rozpadá, zatímco ostatní stabilní prvky zůstávají.

Podle podílu zbylého radioaktivního uhlíku se dá spočítat přibližná doba, kdy strom uhynul, s přesností asi tak na století. Takže co se týče pozůstatků dřeva Vikingů v Kanadě, původní radiouhlíková metoda určila stáří kolem roku 1000 našeho letopočtu.

Sluneční bouře a letokruhy

Zpřesnit údaje na jeden rok se vědcům podařilo díky poznatkům z vesmíru. Radioaktivní uhlík vzniká působením kosmického záření, tudíž jeho množství může v čase kolísat. Špička v tvorbě radioaktivního uhlíku může nastat jako následek velké sluneční bouře a taková událost se zapíše do dřeva stromů, protože přirůstají po jednotlivých letech.

Čtěte také

Sluneční bouře by mohla způsobit internetovou apokalypsu trvající několik měsíců

Když vědci změří podíl radioaktivního uhlíku ne v celém kuse dřeva, ale v jednotlivých letokruzích, tak v jednom z nich ho mohou najít výrazně víc. Sluneční bouře se projevuje na letokruzích všech stromů, které tehdy rostly na Zemi. A různá měření letokruhů také patří k zavedeným vědeckým metodám.

Vědci tedy vzali vzorky dřeva z lépe probádaných míst, než byla vikingská naleziště, v jejich letokruzích proměřili podíl radiouhlíku, a spočítali, že „špička“ nastala v roce 993. Tehdy se podle vědců odehrála na Slunci mimořádně velká sluneční bouře. A z nalezených třísek potom dopočítali, že dotyčný strom někdo vikingskou sekerou porazil na jaře 1021.

Více si poslechněte v souhrnu Vědy Plus. 

Uslyšíte také, že největší druh lemurů, černobílý indri, tančí a zpívá, to se ví už dávno. Podle nové studie ale vydává zvuky v rytmu, který připomíná rytmus hudby.

A věděli jste, že za posledních deset tisíc let se lidské mozky zmenšily?