Vikingové byli v Americe v roce 1021. Archeologové to odvodili z letokruhů dřeva a sluneční bouře

27. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vikingové

Archeologům se podařilo výrazně upřesnit historické datum, kdy Vikingové dorazili do Ameriky. Na ostrově Newfoundland prokazatelně pobývali v roce 1021. Výzkum publikovaný shodou okolností tisíc let poté vyšel v odborném časopise Nature a vědci při určování přesného data zkombinovali znalosti vesmíru, rostlin a radioaktivního rozpadu uhlíku.

Na Newfoundlandu po sobě Vikingové zanechali hodně dřevěných pozůstatků a právě dřevo je ústředním materiálem v nové metodě. Jde o vylepšenou radiokarbonovou neboli radiouhlíkovou metodu, kterou archeologové používají desítky let.

Čtěte také

Ta vychází z toho, že v atmosféře, ve vzduchu, vlivem kosmického záření neustále vzniká malé množství radioaktivní formy uhlíku a ten se ve formě oxidu uhličitého dostává do rostlin. Jenže když rostlina odumře, třeba když Vikingové porazí strom, tak už další uhlík nepřijímá. Ten radioaktivní, který v sobě má, se postupně rozpadá, zatímco ostatní stabilní prvky zůstávají.

Podle podílu zbylého radioaktivního uhlíku se dá spočítat přibližná doba, kdy strom uhynul, s přesností asi tak na století. Takže co se týče pozůstatků dřeva Vikingů v Kanadě, původní radiouhlíková metoda určila stáří kolem roku 1000 našeho letopočtu.

Sluneční bouře a letokruhy

Zpřesnit údaje na jeden rok se vědcům podařilo díky poznatkům z vesmíru. Radioaktivní uhlík vzniká působením kosmického záření, tudíž jeho množství může v čase kolísat. Špička v tvorbě radioaktivního uhlíku může nastat jako následek velké sluneční bouře a taková událost se zapíše do dřeva stromů, protože přirůstají po jednotlivých letech.

Čtěte také

Když vědci změří podíl radioaktivního uhlíku ne v celém kuse dřeva, ale v jednotlivých letokruzích, tak v jednom z nich ho mohou najít výrazně víc. Sluneční bouře se projevuje na letokruzích všech stromů, které tehdy rostly na Zemi. A různá měření letokruhů také patří k zavedeným vědeckým metodám.

Vědci tedy vzali vzorky dřeva z lépe probádaných míst, než byla vikingská naleziště, v jejich letokruzích proměřili podíl radiouhlíku, a spočítali, že „špička“ nastala v roce 993. Tehdy se podle vědců odehrála na Slunci mimořádně velká sluneční bouře. A z nalezených třísek potom dopočítali, že dotyčný strom někdo vikingskou sekerou porazil na jaře 1021.

Více si poslechněte v souhrnu Vědy Plus. 

Uslyšíte také, že největší druh lemurů, černobílý indri, tančí a zpívá, to se ví už dávno. Podle nové studie ale vydává zvuky v rytmu, který připomíná rytmus hudby.

A věděli jste, že za posledních deset tisíc let se lidské mozky zmenšily?

autoři: Martin Srb , Jan Burda
Spustit audio