Vikingové byli především zemědělci. Čeští vědci zkoumají, jak vypadalo osidlování Islandu

27. červen 2017

Island je místo opředené mnoha pověstmi. Jednou z nich je, že původní obyvatelé byli především válečníci. Jak ale vypadalo osídlení severského ostrova ve skutečnosti? Vikingové byli především zemědělci. Svůj život svázali s ovcemi, krávami a koňmi. To je i důvod, proč vědci z Fakulty životního prostředí zkoumají na Islandu farmy, na nichž se v minulosti odehrával veškerý život.

Výzkum jde po stopách zaniklých farem z 11. až 19. století. Vikinská populace, která farmy zakládala, pocházela z Norska. Stejně tak i dobytek, přivezli si s sebou krávy, koně i ovce. Dodnes jsou geneticky příbuzné norským plemenům.

Své ženy si vikingové přivezli z Irska a Skotska. Šlo o otrokyně uloupené při nájezdech na tato území. Na farmách žily komunity o dvaceti lidech, u větších farem se stavěly kostely. Tyto farmy pak platily menší daně.

Nízké teploty a sopky

Mise je součástí projektu Human Adaptability Studies, což můžeme přeložit jako tým pro studium lidské přizpůsobivosti. „Farmy, a s nimi spojené zemědělství, patří k nejsevernějším oblastem s výskytem usedlého zemědělství. Když jste na severu, tak vás ohrožují zejména nízké teploty. Na Islandu se k nim přidává vulkanická činnost – sopečné erupce, zemětřesení, a pak silné větry spojené s transportem prachu. Samozřejmě také infekční choroby,” říká reportér Českého rozhlasu Radek Kříž, který odjel s vědeckou výpravou na Island.

Navštívil na Islandu mimo jiné farmu, jejíž život skončil přesně 8. května 1912. „Tehdy bylo na Islandu obrovské zemětřesení, které předznamenávalo výbuch sopky Hekla, která je na dohled,” vypráví reportér.

Jiří Vašák s půdní sondou

Farma skončila po 900 letech kontinuálního hospodaření, teď připomíná zelený pahrbek v krajině. První je na místě botanik Vilém Pavlů s fotoaparátem. „Je zde maximálně osm druhů vyšších rostlin, hlavně trav. Z bylin se zde vyskytují přesličky,” říká botanik.

Exkrementy jako organický odpad

Podle archeologa Ladislava Šmejdy, který na místě provedl rozbor půdy, není zmíněná farma něčím specifická. „Projevuje se tady vliv lidského osídlení a hospodaření, vidíme poměrně vysokou koncentraci prvků jako fosfor, síra nebo draslík,” vysvětluje vědec.


Projevuje se nám tady vliv lidského osídlení a hospodaření, vidíme poměrně vysokou koncentraci prvků jako fosfor, síra nebo draslík. Ladislav Šmejda

Když lidé někde sídlí, zanechávají po sobě stopy. „Neustále sem přináší materiál, který se tu třeba pálí, ukládá se tady popel, chovají se tu zvířata, žijí tu lidé. Jejich exkrementy jsou takovým organickým odpadem a obsahují právě tyto prvky, to je velice typické,” říká Šmejda.

Islandská expedice dokazuje, že i stovky let po opuštění jakou lidská obydlí pro rostliny úrodnější, než okolní terén. Po islandských farmách čekají specialisty z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity zaniklá biblická města v Izraeli.

autor: Radek Kříž
Spustit audio